RUBRIKY

HISTORIE LÉKÁREN, LÉKÁRNÍKŮ, FARMACIE

Organizace lékárníků

Dodatek ke Generálnímu zdravotnímu normativu z 10.4.1773 nastartoval existenci nové obligatorní organisace lékárníků-majitelů, nájemců lékáren nebo samostatných provizorů. Nařídil totiž zřízení „grémií lékárníků". Zaměstnaní lékárníci, dobově zvaní kondicinující nebo asistenti, magistři či farmaceuti, v nich zastoupeni nebyli. Hlavní povinností grémia bylo přijímání a výchova učňů, tyronů, aspirantů a jejich zkoušení. Vedlo také evidenci majitelů, nájemců, provizorů, pomocníků-tovaryšů a tyronů. Vedení grémií (starosta, spolustarostové) přenášelo úřední příkazy na své členy, hledělo též na zachovávání stavovské etiky. Grémia se ovšem postupem doby vyslovovala i ke zřizování nových lékáren, k sestavování lékopisů a sazeb léčiv a ke všem záležitostem týkajících se lékárenství.

V naší farmhistorické literatuře není dosud zcela jasno, zda naši lékárníci byli organizováni do cechů. V 15. a 16. století existují náznaky, že lékárníci v Praze vystupovali společně na obranu svých práv. Uvádí se k roku 1566, že rada Starého Města lékárníkům nařídila zřídit cech, k roku 1571, že starší-senioři cechu apatykářského inventují lékárny. Policejní řády Rudolfa II. z roku 1578 a 1605 nařídily, aby v pražských městech byl zřízen „apatykářský pořádek“; bylo to povinné sdružení, kolegium majitelů lékáren v čele se seniorem. Uvedli jsme již, že v roce 1665 se „Collegium pharmaceuticum Pragense“ brání konkurenci klášterních lékáren. Podobná kolegia existovala i v Brně (1647) a Opavě. V Praze po r.1778 zmínky o kolegiu ustávají. Poněvadž lékárníků bylo relativně málo, existovalo nejdříve jedno grémium pro každou zemi v hlavním městě. Řád grémia lékárníků pro Čechy vydán 1783, jediné grémium bylo ustaveno 1784 z reformního podnětu lékařské fakulty. V čele mělo voleného starostu, scházelo se jednou ročně ke schůzi za předsednictví děkana lékařské fakulty. V pečetidlu grémia byli patroni zdravotníků sv. Kosmas a Damián. Grémium pro Moravu sídlilo v Brně (1798, Řád a zákony grémia lékárníků zřizovaného v Markrabství Moravském), pro Slezsko v Opavě (1798, stejný řád pro knížectví Slezské). Do r.1950, kdy grémia zanikla, došlo k několika organizačním úpravám gremiální organizace. V Čechách byl 1816 vydán nový gremiální řád; podle něj nadřízenou institucí grémia byla LF, veškerou jeho agendu proto řídil (až do 1873) notář této fakulty. Další změnu přinesl řád z r. 1833, který vedle „Hlavního grémia lékárníků pro Čechy“, zřídil 16 „Filiálních grémií lékárníků“ v krajích. Po úpravě krajů 1855 snížen počet filiálních grémií na 13, což se pak udrželo až do zrušení grémií.

K reorganizaci grémia na Moravě a ve Slezsku došlo 1835 a 1842. Vedle hlavního grémia v Brně, vzniklo ještě 8 filiálních grémií na Moravě a 2 ve Slezsku. V důsledku ústavních změn a správní a územní reorganizace roce 1848, změnila se též struktura moravsko-slezských grémií v r. 1850/51. Slezsko dostalo samostatné „Slezské grémium lékárníků“ v Opavě, na Moravě vznikla dvě „Hlavní grémia“: v Brně a v Olomouci. Za okupace (1944) byla povolena jen dvě hlavní grémia, v Praze a v Brně, 1945 byla činnost filiálních grémií obnovena, v únoru 1948 převzaly jejich agendu „Akční výbory lékárníků“. Grémia zrušena dle § 5 zák. č. 170/1950 Sb.

Podle „zákona o úpravě lékárnictví“ z r. 1906/07 (§ 63) měla být grémia lékárníků nahrazena „komorami lékárníků“, v nichž měli být povinně zastoupeni kondicinující lékárníci i majitelé. Do doby než by vyšel prováděcí zákon o komorách, byly r. 1907 u všech hlavních grémií lékárníků zřízeny „Výbory kondicinujících farmaceutů“ (VKF). Výbor pro Čechy měl dvě sekce, českou v Praze a německou v Liberci. VKF zastupovaly zájmy zaměstnaných lékárníků, vedly jejich evidenci a záznamy o době a místě jejich zaměstnání. Prováděcí zákon o komorách nikdy nevyšel, a tak se české lékárnictvo dočkalo „České lékárnické komory“ až zákonem č. 220/1991. Výbory kondicinujících farmaceutů zanikly rovněž v r. 1950.

26.08.2002
Čteno: 10942x
« novější
starší »
RUBRIKY

ISSN 1214-0252, Copyright © 2000-2017, PharmDr. Martin Dočkal
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Toto je mobilní verze portálu APATYKÁŘ®. Neobsahuje kompletní rubriky a možnosti, slouží pouze pro rychlý přístup k aktuálním informacím. Pro plnohodnotné prohlížení zvolte plnou verzi.