RUBRIKY

LÉKÁRENSTVÍ A LÉKÁRENSKÁ PÉČE ČR A VE SVĚTĚ

JUDr. Lenka Teska Arnoštová, Ph.D. (ČSSD): Nepodporujeme zavedení pevných doplatků za léky, mohly by vést k vyšší spoluúčasti pacientů

JUDr. Lenka Teska Arnoštová, Ph.D.
FOTO: JUDr. Lenka Teska Arnoštová, Ph.D. (Archiv ČSSD)

Již tradičně připravuje jako jediné odborné médium portál APATYKÁŘ® před parlamentními volbami speciál, ve kterém pokládá zástupcům těch politických stran, které mají dle průzkumů reálnou šanci zasednout v příští Poslanecké sněmovně PČR, otázky cíleně zaměřené pouze na lékárenství. Tj. otázky, které zajímají především lékárníky a provozovatele lékáren, stejně jako zástupce farmaprůmyslu.

Nejinak je tomu i před letošními volbami. Otázek je tentokrát 13 a týkají se aktuálních témat, která ovlivňují současnou praxi, anebo o kterých by se v brzké době mohlo rozhodovat. Kromě stran a hnutí, které mají šanci se do sněmovny dostat, byly otázky zaslány rovněž těm politickým stranám, jejichž preference oscilují kolem povinné hranice pro vstup do sněmovny, tj. dle průzkumů Česká pirátská strana, Svoboda a přímá demokracie (bez reakce) a Starostové a nezávislí (zástupce napsal, že otázky jsou příliš podrobné, že je až do takovýchto detailů neřeší).

Odpovědi jsou zařazovány v pořadí dle preferencí ve volebním průzkumu. Za ČSSD odpovídá náměstkyně ministra zdravotnictví pro legislativu a právo JUDr. Lenka Teska Arnoštová, Ph.D.

Jste pro zavedení pevných doplatků za léčivé přípravky, tj. ve všech lékárnách, vč. nemocničních, stejných?

„Pevný doplatek by sice znamenal zavedení pevné konečné ceny ve výši součtu maximální ceny výrobce léku a maximální obchodní přirážky, což by ale mohlo vést k vyšší spoluúčasti pacientů. Z tohoto důvodu nepodporujeme zavedení pevných doplatků za léky.“

Má nemocniční lékárna poskytovat i standardní výdej pro veřejnost a vylepšovat si tak svůj rozpočet, anebo má sloužit především pro služby nemocnici, jako je tomu ve vyspělých zemích EU? Běžný občan už nezřídka vidí, i díky marketingu nemocnic, v nemocničních lékárnách jen zdroj nízkých doplatků a ne odborné pracoviště.

„Otázka je zavádějící. Nemocniční lékárnou je v otázce myšlena zřejmě lékárna s odbornými pracovišti. Podle rozsahu poskytovaných služeb se pak liší i počet a vybavení odborných pracovišť lékárny. Stejně jako ve vyspělých zemích EU tyto lékárny poskytují vysoce odborné služby (např. příprava zvlášť náročných lékových forem, ředění cytostatik). Skutečnost, že jedním z odborných pracovišť je oddělení výdeje léčivých přípravků pro veřejnost, nijak nesnižuje odbornou úroveň lékárny a pro pacienty je naopak výhodné.

Nelze souhlasit s tvrzením, že běžný občan vidí v nemocničních lékárnách jen zdroj nízkých doplatků. Nakonec s nabídkou nižších doplatků a jiných marketingových akcí včetně věrnostních programů se lze setkat téměř ve všech lékárnách.“

Jste pro zásilkový výdej všech, tj. i receptových léčiv?

„Zásilkový výdej léčivých přípravků na lékařský předpis zákon nedovoluje. Pokud uvážíme, že poskytování lékárenské péče je zdravotní službou, je její součástí i přímý sociální kontakt pacienta s lékárníkem, který není možné nijak nahradit. Lékárník v rámci výdeje léčivého přípravku pacientovi může významně ovlivnit jeho compliance vysvětlením všech aspektů spojených s užitím léčivého přípravku.

Je nesporné, že současný rozvoj technologií a elektronizace směřuje k prodeji zboží a služeb přes internet. Setrváváme však na tom, že poskytování zdravotních služeb, a tedy i lékárenská péče v oblasti výdeje léčiv na recept, patří do rukou lékárníků a měla by v ní i nadále setrvat.“

Mají lékárny poskytovat bonusy/slevy za receptová léčiva, anebo by to mělo být zakázáno – lékárny nejsou obchodní jednotky a jde o zdravotní službu – podobně jako v některých jiných zemích?

„Dle stávajícího znění ustanovení § 32 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. platí, že: Poskytovatel oprávněný vydávat léčivé přípravky nesmí v souvislosti s výdejem léčivého přípravku vázaného na lékařský předpis, hrazeného z veřejného zdravotního pojištění, poskytnout, nabídnout nebo slíbit peněžní či nepeněžní plnění, výhody nebo dary majetkové či nemajetkové povahy, a to ani prostřednictvím třetích osob; tím není dotčena možnost poskytnutí slevy nebo snížení konečné ceny neuplatněním maximální obchodní přirážky při výdeji takového léčivého přípravku.

Považujeme stávající znění za optimální. Vyplývá z něho, že sleva ve formě neuplatnění maximální obchodní přirážky u léčivých přípravků na recept je povolena.“

Mají mít lékárny možnost získávat bonusy/zpětné bonusy od farmaceutických firem?

„Tato otázka je v současné době analyzována.“

Má být e-preskripce povinná, anebo to má být pouze možnost volby?

„Povinnost e-preskripce byla do zákona včleněna v roce 2013. Dobrovolně je možná od roku 2009, reálně však probíhá již od roku 2011. Co se týká přínosů zavedení elektronické preskripce, současný elektronický recept s povinným používáním od 1. ledna 2018, je elektronický systém pro zajištění vystavování elektronických receptů, který odpovídá současným požadavkům legislativy, respektuje existující systémy eGovernmentu a je zároveň připraven pro budoucí rozvoj v souvislosti se zaváděním dalších nadstavbových funkcí.

Nově připravovaný systém byl vylepšen oproti původně provozovanému systému a to zejména na základě zkušeností z několikaletého provozu v dobrovolném režimu a na základě připomínek odborné veřejnosti. E-preskripce by tak měla být povinná.“

Považujete stávající novelu zákona o léčivech z pohledu omezení nežádoucích reexportů léčiv za dostatečnou? Ukazuje se např. že slovenský model (reexport může provést výhradně držitel schválení o registraci léčiva) je výrazně efektivnější?

„Zákonná úprava přijatá v České republice v rámci novelizace zákona o léčivech byla široce diskutována a zkoumána i z pohledu souladu s právem EU. Její efektivitu a účinnost ukáže budoucnost. V současnosti nelze porovnávat, zda je efektivnější jiný model než ten, který je v zákoně o léčivech, neboť ten bude účinný až od 1. 12. 2017. Jsme však přesvědčeni o tom, že omezení nežádoucích reexportů bude dostatečné.“

Jste pro omezení provozování lékáren, jako se to stalo v nedávné době v Estonsku, Maďarsku a nedávno v Polsku, pouze na lékárníky?

„Viz odpověď na následující otázku.“

Jste pro demografická a geografická omezení pro vznik nových lékáren?

„Naším cílem je především zajištění lékárenské péče pro pacienta a tedy realizace článku 31 Listiny základních práv a svobod.“

Je, podle Vás, nutná ochrana lékáren na venkově podobně jako v případě lékařských praxí? Myslíte, že by jejich služby mohly nahradit zásilkové lékárny či samodispenzace léčiv podobně jako např. v Rakousku či Švýcarsku jak někteří argumentují?

„Dostupnost lékárenské péče je stanovena v Nařízení vlády č. 307/2012 Sb., Nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Počet lékáren od roku 1989 kontinuálně roste. Zatímco v roce 1990 připadlo na 1 lékárnu 11303 obyvatel, v roce 2013 připadlo na 1 lékárnu 3759 obyvatel. V roce 2001 bylo v ČR 1991 lékáren, v roce 2015 bylo v ČR 2562 lékáren.

U ochrany lékáren na venkově by ale pravděpodobně šlo o zásah do hospodářské soutěže ve formě veřejné podpory. Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.

Pokud by kdekoli na venkově nebyla zajištěna dostupnost lékárenské péče jsme (MZ) pro podporu otevřených dotačních programů a tím podpořit dostupnost péče.“

Po dosavadních zkušenostech – je podle Vás reálný výkonový systém v lékárenství? Jak by měla být do budoucna zajištěna odměna lékárny?

„Výkonový systém v poskytování lékárenské a klinickofarmaceutické péče možný je a je uplatňován, i když zatím v minimálním rozsahu. V určitém smyslu lze za ohodnocení výkonu považovat i signální kód. Příjem lékárny je zároveň generován z marže prodaných léčivých přípravků.“

Byla by vaše strana/hnutí pro zrušení marže lékárny, jako je tomu v některých zemích, kde regulátor pouze stanoví výši úhrady ze systému a lékárna si s výrobcem či distributorem sama dojedná podmínky a tím i marži? Situace už nyní ukazuje, že lékárny v řadě případů beztak plnou marži v rámci konkurenčního boje nevyužívají (takže zvýšení doplatků nehrozí)?

„Tato možnost nebyla diskutována a vyžádala by si pro kvalifikovanou odpověď zpracování analýzy.“

Stále v ČR na rozdíl od některých jiných zemí neexistuje plnohodnotná generická preskripce. Podpořili byste její zavedení?

„Zřejmě ano, nicméně by mělo dojít ke splnění dalších podmínek tak, aby došlo k ztransparentnění systému a posílení odborné role lékárníka.“

Tento speciál připravil portál APATYKÁŘ®, jediné české zpravodajské médium orientující se více než 18 let čistě na oblast farmacie a lékárenství a základní zdroj informací pro práci profesionálů v oblasti farmacie.

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®
13.09.2017
Čteno: 6772x
« novější
starší »
RUBRIKY

ISSN 1214-0252, Copyright © 2000-2017, PharmDr. Martin Dočkal
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Toto je mobilní verze portálu APATYKÁŘ®. Neobsahuje kompletní rubriky a možnosti, slouží pouze pro rychlý přístup k aktuálním informacím. Pro plnohodnotné prohlížení zvolte plnou verzi.