RUBRIKY

LÉKÁRENSTVÍ A LÉKÁRENSKÁ PÉČE ČR A VE SVĚTĚ

Soudní dvůr EU: Dodavatel luxusních výrobků může zakázat prodej přes Amazon

FOTO: Soudní dvůr EU

Soudní dvůr EU dnes rozhodl v ostře sledovaném sporu mezi společností Coty Germany a Parfümerie Akzenteo o možnosti prodeje luxusního zboží prostřednictví platformy Amazon.de. Rozhodl, že takový zákaz je přiměřený a v zásadě nepřekračuje meze toho, co je nezbytné k zajištění ochrany luxusní image těchto výrobků.

Podstata sporu

Společnost Coty Germany prodává v Německu luxusní kosmetické výrobky. Prostřednictvím systému selektivní distribuce uvádí na trh určité značky tohoto odvětví, a to na základě smlouvy o selektivní distribuci, kterou používají i k ní přidružené podniky. Tuto smlouvu doplňují různé zvláštní smlouvy, jejichž účelem je organizace tohoto systému.

Společnost Parfümerie Akzente nabízí již řadu let výrobky společnosti Coty Germany jakožto schválený distributor v kamenných prodejnách i na internetu. Prodej na internetu probíhá jednak prostřednictvím vlastního internetového obchodu výše uvedené společnosti, jednak prostřednictvím platformy „amazon.de“.

Z předkládacího rozhodnutí plyne, že společnost Coty Germany odůvodňuje ve smlouvě o selektivní distribuci svůj systém selektivní distribuce takto: „povaha značek Coty Prestige vyžaduje selektivní distribuci, která zajistí ochranu luxusní image těchto značek“.

Pokud jde o kamenné provozovny, ve smlouvě o selektivní distribuci je v tomto ohledu uvedeno, že společnost Coty Germany musí každou prodejnu distributora schválit, což předpokládá dodržení určitých požadavků na prostředí, vybavení a zařízení těchto prodejen, které jsou uvedeny v článku 2 zmíněné smlouvy.

Podle čl. 2 odst. 1 bodu 3 této smlouvy konkrétně platí, že „vybavení a zařízení obchodů, nabízené zboží, reklama a prezentace prodávaných výrobků musí zdůrazňovat a posilovat luxusní charakter značek Coty Prestige. Při posuzování tohoto kritéria se přihlíží zejména k úpravě průčelí, k vnitřnímu vybavení, úpravě podlahy, zdí a stropů, ke vzhledu vnitřního vybavení a prodejní plochy, dále též k osvětlení a k celkovému dojmu čistého a uspořádaného prostředí“.

V článku 2 odst. 1 bodu 6 zmíněné smlouvy je uvedeno, že „označení prodejen, ať už obsahuje pouze název podniku, nebo i další prvky či firemní slogany, nesmí vzbuzovat dojem omezeného výběru zboží, vybavení podprůměrné kvality nebo nedostatečného poradenství a musí být v každém případě umístěno tak, aby nezakrývalo dekorace a prezentační plochy schovatele“.

Součástí smluvního rámce existujícího mezi smluvními stranami je kromě toho dodatek o prodeji na internetu, jehož čl. 1 odst. 3 stanoví, že „schovatel není oprávněn používat jiný název nebo využívat neschváleného třetího podniku“.

Poté, co vstoupilo v platnost nařízení č. 330/2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě, společnost Coty Germany pozměnila smlouvy uzavřené v rámci systému selektivní distribuce i výše uvedený dodatek, v jehož ustanovení I odst. 1 prvním pododstavci uvedla, že „schovatel je oprávněn nabízet a prodávat výrobky na internetu, avšak může tak činit pouze pod podmínkou, že internetový prodej probíhá prostřednictvím ‚elektronické výkladní skříně‘ schválené prodejny a že je zajištěna ochrana luxusní povahy výrobků“.

Ustanovení I odst. 1 bod 3 zmíněného dodatku kromě toho výslovně zakazuje používání jiného obchodního označení, jakož i navenek viditelného zapojení třetích podniků, které nejsou schválenými schovateli Coty Prestige.

Společnost Parfümerie Akzente se změnami smlouvy o selektivní distribuci nesouhlasila. Společnost Coty Germany podala u vnitrostátního soudu prvního stupně žalobu, kterou se domáhala, aby bylo žalované v původním řízení podle uvedeného ustanovení I odst. 1 bodu 3 zakázáno distribuovat výrobky sporné značky prostřednictvím platformy „amazon.de“.

Uvedený soud rozsudkem ze dne 31. července 2014 tuto žalobu zamítl s odůvodněním, že je sporné smluvní ustanovení v rozporu s článkem 1 zákona proti omezováním hospodářské soutěže nebo čl. 101 odst. 1 SFEU. Měl za to, že cíl spočívající v zajištění ochrany prestižní image značky podle rozsudku ze dne 13. října 2011 (Pierre Fabre Dermo-Cosmétique), nemůže odůvodnit zavedení systému selektivní distribuce, který v zásadě omezuje hospodářskou soutěž.

Toto ustanovení podle zmíněného soudu zároveň představuje tvrdé omezení ve smyslu čl. 4 písm. c) nařízení č. 330/2010.

Vnitrostátní soud prvního stupně kromě toho konstatoval, že uvedené ustanovení rovněž nesplňuje podmínky, na jejichž základě by se na něj mohla vztahovat individuální výjimka, jelikož nebylo prokázáno, že obecný zákaz prodeje na internetu prostřednictvím platforem třetích stran, který toto ustanovení ukládá, má účinky podporující hospodářskou soutěž, které by mohly vyvážit nevýhody pro hospodářskou soutěž plynoucí z omezení způsobů uvádění výrobků na trh. Tento soud měl v každém případě za to, že takový obecný zákaz není nutný, protože existují i jiné vhodné prostředky, které jsou pro hospodářskou soutěž méně omezující, jako je například stanovení zvláštních kvalitativních kritérií pro platformy třetích stran.

Společnost Coty Germany podala proti rozsudku vnitrostátního soudu prvního stupně odvolání u Vrchního zemského soudu Frankfurt am Main (Oberlandesgericht). Tento soud má pochybnosti o legalitě předmětného ustanovení smlouvy z hlediska unijního práva hospodářské soutěže, a proto se v tomto ohledu obrátil na Soudní dvůr.

Zajištění luxusu není kartel

V dnešním rozsudku Soudní dvůr EU s odkazem na ustálenou judikaturu nejprve upřesnil, že systém selektivní distribuce luxusních výrobků, jehož hlavním účelem je zajistit ochranu luxusní image těchto výrobků, není v rozporu se zákazem kartelových dohod stanoveným unijním právem, pokud jsou dodrženy následující podmínky: i) prodejci jsou vybírání na základě objektivních kritérií kvalitativní povahy, která jsou pro všechny potenciální prodejce stanovena jednotně anejsou uplatňována diskriminačním způsobem, aii) stanovená kritéria nepřekračují meze toho, co je nezbytné.

Soudní dvůr v tomto kontextu připomněl, že jakost luxusních výrobků nevyplývá pouze z jejich materiálních vlastností, ale též z prestižní povahy a image, jež jim propůjčuje dojem luxusu. Tento dojem představuje podstatný prvek uvedených výrobků v tom, že je v očích spotřebitelů odlišuje od ostatních obdobných produktů. Narušení dojmu luxusu tudíž může ovlivnit i samotnou jakost těchto výrobků.

Dále Soudní dvůr uvedl, že zákaz kartelových dohod stanovený unijním právem nebrání takovému smluvnímu ustanovení, o jaké se jedná ve věci v původním řízení, které zakazuje schváleným distributorům systému selektivní distribuce luxusních výrobků, jehož hlavním účelem je zajistit ochranu luxusní image těchto výrobků, aby k internetovému prodeji dotčených výrobků využívali navenek viditelným způsobem platforem třetích stran, pokud jsou splněny následující podmínky: i) toto smluvní ustanovení má za cíl zajistit ochranu luxusní image dotčených výrobků, ii) je stanoveno jednotně a není uplatňováno diskriminačním způsobem, aiii) je přiměřené sledovanému cíli. Oberlandesgericht musí ověřit, zda tomu tak je v projednávaném případě.

Soudní dvůr v tomto ohledu poznamenal, že s výhradou ověření, která musí provést Oberlandesgericht, je sporné smluvní ustanovení podle všeho přípustné.

Je totiž nesporné, že účelem dotčeného smluvního ustanovení je zajistit ochranu luxusní a prestižní image výrobků společnosti Coty. Kromě toho ze spisu předloženého Soudnímu dvoru vyplývá, že Oberlandesgericht má za to, že je toto ustanovení objektivní a jednotné a že se nediskriminačně vztahuje na všechny schválené distributory.

Podle Soudního dvora zákaz, kterým dodavatel luxusních výrobků schváleným distributorům zapovídá navenek viditelně využívat k internetovému prodeji těchto výrobků platforem třetích stran, je navíc přiměřený k zajištění ochrany luxusní image dotčených výrobků.

Takový zákaz ani nepřekračuje meze toho, co je nezbytné k zajištění ochrany luxusní image výrobků. Vzhledem k tomu, že mezi dodavatelem a platformami třetích stran neexistuje smluvní vztah, na jehož základě by mohl dodavatel od těchto platforem vyžadovat dodržování kvalitativních podmínek stanovených pro schválené distributory, zejména nelze mít za to, že stejně účinný jako zákaz dotčený ve věci v původním řízení by byl souhlas udělený uvedeným distributorům k využívání takových platforem podmíněný tím, že by tyto platformy splňovaly předem stanovené požadavky na kvalitu.

Konečně Soudní dvůr konstatoval, že za předpokladu, že by Oberlandesgericht dospěl k závěru, že sporné smluvní ustanovení v zásadě spadá pod zákaz kartelových dohod stanovený unijním právem, není vyloučené, že by se na toto ustanovení mohla vztahovat bloková výjimka.

Za takových okolností, jaké nastaly ve věci v původním řízení, totiž sporný zákaz využívat k internetovému prodeji navenek viditelně služby třetích podniků nepředstavuje omezení okruhu zákazníků, ani omezení pasivních prodejů konečným uživatelům, což jsou omezení, která mohou vyvolat závažné protisoutěžní účinky a jsou bez dalšího z blokové výjimky vyloučena.

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®
06.12.2017
Čteno: 8616x
« novější
starší »
RUBRIKY

ISSN 1214-0252, Copyright © 2000-2017, PharmDr. Martin Dočkal
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Toto je mobilní verze portálu APATYKÁŘ®. Neobsahuje kompletní rubriky a možnosti, slouží pouze pro rychlý přístup k aktuálním informacím. Pro plnohodnotné prohlížení zvolte plnou verzi.