RUBRIKY

APABLOG

Zaplať, vše odpuštěno, aneb farmaceutické odpustky

TAGY: #fca  #usa  #podvody  #korupce  #farmaprumysl  #marketing
Grafika: APATYKÁŘ®

Pro dnešní blog jsem si zvolil téma, které na Apatykáři sleduji dlouhodobě a přiznám se, že k němu nemám vyhraněný názor. Připomíná mi církevní odpustky, což mi vadí a nemyslím si, že někoho vychovají. Na druhou stranu rozumím tomu, proč k tomuto řešení Amerika sahá.

Je fakt, že v Americe se boj proti korupci naplňují i činy a ne jen líbivými hesly jako u nás. Takže také insideři se nebojí mluvit a oznámit podovody. Jistě, jsou za to náležitě odměněni, takže důvod motivace zůstává otázkou.

Na straně druhé, ne všichni mají jako motivaci jen „boj za správnou věc“. Zejména, když po oznámení si můžete být jist, že nikde v oboru neseženete práci.

O čem je řeč? O farmaceutických podvodech, ať už farmafirem, lékáren či lékařů. Amerika má velmi silný nástroj k vymáhání práva a tím je zákon o nepravdivých nárocích. Ten umožňuje poměrně efektivně potírat zjištěné podvody. A umožňuje právě i tu motivaci pro oznamovatele podvodu – má nárok na podíl z urovnání nezákonného jednání.

A dostáváme se k jádru pudla. Téměř každé urovnání (a sledujeme je na Apatykáři poctivě a dlouhodobě) končí dodatkem – obvinění urovnaná touto dohodou jsou pouze tvrzení, k přiznání viny nedošlo. Jinými slovy – firma (osoba) na sobě cejch nenese, protože „nic neudělala“. Tak jistě, běžně platíte 3 miliardy dolarů za něco, co jste neudělali… Ale prostě tak to je.

A teď je tu ta etická otázka. Může takové vyrovnání management či zdravotnického pracovníka ponaučit? Je etické nabídnout namísto vyšetření viny vyplatit se „odpustkem“? Jak vysoký by musel být, aby se firma opravdu poučila?

Když před deseti lety poprvé zaplatila firma Pfizer na tehdejší dobu neskutečných 2,3 mld. USD za urovnání „specifického“ marketingu přípravku Bextra, bylo to něco ojedinělého. Jak šel čas, nepadaly podobné částky zdaleka tak zřídka.

Takže kolik je skutečně ta částka, která už je skutečným ponaučením? A nejde prostě jen o započítané riziko? Ve farmaprůmyslu se obecně soudí, že třetina ceny jde na vývoj, třetina na marketing a třetina na soudní spory.

Pokud se podíváme, kolik peněz získala americká vláda urovnáním podobných soudních sporů zpět od roku 1986, kdy došlo k výraznému posílení komeptencí v uvedeném zákoně, tak se dostáváme k částce 70 mld. USD. To by bylo nových léčiv…

Ale zpět k etickému rozměru – je to správný postup? Je správně, když nechceme uplatnit soudní proces, ale umožnit urovnání (rozuměj vyplacení se z hříchu)? Toť otázka.

Ekonomický pohled je jasný – pokud se bude vše dokazovat a řešit soudním procesem, řada z nich potrvá věky a řada z nich nakonec neprokáže vše, možná nic. Urovnáním se tak získá určitě více zpět do systému zdravotní péče.

Z pohledu etiky je ale zjevné, že ani ty nejvyšší pokuty nezaručily, aby se podobné chování neobjevilo znovu, nebylo pro dotyčné dostatečným ponaučením. Jistě, již tradiční zdůvodnění – lidský faktor.

Nicméně někdy mi to spíše z těch dohod o urovnání přijde, že se prostě s tímto rizikem počítá. Přiznám se, že nevím, kterou cestu zvolit – chápu, že se takto do systému vrátí alespoň něco z odhalených případů, ale vnitřně mi tento systém odpustků úplně nesedí.

A v neposlední řadě – je motivace informátorů skutečně jen „boj za spravedlnost“? Když ty kauzy sleduji už přes 15 let, velmi často jde o bývalé zaměstnance, kteří z nějakého důvodu z dané společnosti odešli, nebo s ní měli nějaký pracovně-právní konflikt. Jaká je tedy ta skutečná motivace? Čirý altruismus?

02.08.2020
Čteno: 6462x
starší »
RUBRIKY

ISSN 1214-0252, Copyright © 1999-2020, PharmDr. Martin Dočkal
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Toto je mobilní verze portálu APATYKÁŘ®. Neobsahuje kompletní rubriky a možnosti, slouží pouze pro rychlý přístup k aktuálním informacím. Pro plnohodnotné prohlížení zvolte plnou verzi.