RUBRIKY

APABLOG

Online, offline, aneb Švédsko mi dalo za pravdu:-)

TAGY: #svedsko  #ziskovost  #lekarny  #online  #covid-19
Grafika: APATYKÁŘ®

Švédsko je země, kterou rád z pohledu lékárenství pozoruji. Je zde mnoho inspirativního. A tak jsem se podíval na to, jaký dopad na zdejší lékárny měla koronavirová krize, když se zdejší ekonomika neuzavřela jako v jiných zemích. Logicky by dopad neměl být takový jako v těch uzařených. Ejhle, není.

Počet lékáren se poprvé od re-regulace trhu v roce 2009 snížil. Pokud se podíváme na statistiky švédského provozovatelského sdružení, je zřejmé, že tři hlavní švédské řetězce Apoteket, Kronans Apotek a Apotek Hjärtat zaznamenaly oproti 1Q2019 v 1Q2020 snížení ziskovosti tradičních lékáren, naopak nárůst v online o 60-80 %.

Při pohledu na rozdělení podle věkových skupin je také zřejmé, že neplatí obecně uváděný argument ze strany odpůrců e-commerce, že na internetu nakupují pouze mladí. Právě u řetězce Apoteket je názorně vidět, že se věková hranice pro nákup online posunula.

Myslím si, že je to dáno stárnutím populace, kdy původně mladá generace, která se nakupovat online naučila nebo to pro ni byla už běžná rutina, zestárla (jednoduše – každý jednou zestárne a co se v mládí naučí, to už mu zůstane). A nadále využívá pro své nákupy online kanál, protože je to pro ni z nějakého důvodu výhodné (sázím spíš na pohodlnost a pohodlí než na cenu).

Ze statistik provozovatelské asociace taky vyplývá další zásadní fakt – již třetí rok po sobě marže v lékárenství klesají. Od roku 2016 se průměrná marže v odvětví snížila z 3,3 % na 2,2 % v roce 2019 (je dobré toto číslo srovnat s ČR a možná tím také máme odpověď, proč jsou ve Švédsku drtivě řetězce).

Podle mě to souvisí s výrazným přesunem do online segmentu posíleným koronavirovou pandemií. Např. u nás zažily velký propad tržeb díky uzavření z důvodu pandemie zejména lékárny v obchodních centrech. Nápor na ekonomiku byl přitom značný, protože fixní náklady jim šly dál.

Paradoxně pomoc zákonodárců – která však zatím díky překombinované hře nedopadla – nemíří primárně k těmto skutečně postiženým lékárnám, ale k těm, které měly otevřeno (i proto jsem obecně proti jakýmkoli dotacím). Pokud si dáme trošku práce, zjistíme také např., že není IČ jako IČ a co se může zdát jako „malá“ lékárna je jen součást řetězce IČ.

Ale zpět do Švédska. Když se prodej přesouvá z tradičních lékáren do elektronických, dostáváme se do bodu, kdy musíme omezit počet fyzických lékáren. A právě to v této zemi poprvé pozorujeme.

Proč? Protože tlak na marže v online je děsivý a 2 % pro online nejsou 2 % pro offline. Udržování otevřených tradičních lékáren je spojeno s velmi vysokými fixními náklady na nájemné a zaměstnance.

Řešením financování lékáren ale není boj s online, jak se děje v Česku, ale to, co jsem na Apatykáři už několikrát vysvětloval (naposledy třeba zde). Využívání online kanálu totiž neovlivníme, pokud jej klienti očekávají.

Kdežto prosazení mého řešení ovlivnit můžeme. A v tomto duchu by měla směřovat i aktivita provozovatelů, politiků a zákonodárců. Vím, chce to odvahu, která v Česku chybí. Toto je ale reálně jediná cesta, která provozovatelům lékáren pomůže zajistit ekonomickou profitabilitu. Přesněji přežití.

06.09.2020
Čteno: 18744x
« novější
starší »
RUBRIKY

ISSN 1214-0252, Copyright © 1999-2020, PharmDr. Martin Dočkal
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Toto je mobilní verze portálu APATYKÁŘ®. Neobsahuje kompletní rubriky a možnosti, slouží pouze pro rychlý přístup k aktuálním informacím. Pro plnohodnotné prohlížení zvolte plnou verzi.