RUBRIKY

ELEKTRONICKÉ LÉKÁRENSTVÍ, ELEKTRONICKÝ RECEPT

MUDr. Tomáš Šebek: Telemedicínu jsem opakovaně viděl v praxi v podmínkách daleko vzdáleným standardům funkčního zdravotnického systému

TAGY: #telemedicina  #telefarmacie  #sebek
Foto: MUDr. Tomáš Šebek (Screenshot)

Průkopník telemedicíny v ČR MUDr. Tomáš Šebek spustil se svým týmem od června nejnovější telemedicínský projekt Virtuální čekárna. Líbí se jak pacientům, tak i pojišťovnám.

Proč se vůbec „lékař bez hranic“ věnuje telemedicíně? Je telemedicína jen o moderních technologiích, nebo především o změně myšlení? Posílí pandemie COVID-19 telemedicínu? A co telemedicína a telefarmacie? To vše a mnohé další zajímá lékárníka a provozovatele portálu APATYKÁŘ® PharmDr. Martina Dočkala, a tak se na to zeptal svého hosta, v ČR v otázce telemedicíny zřejmě nejpovolanějsího, MUDr. Tomáše Šebka, který stojí za projekty uLékaře.cz a Virtuální čekárna.

Vy jste nejen lékař bez hranic, ale v některých ohledech i vizionář. Např. v oblasti telemedicíny jste v ČR jednoznačně průkopníkem. Jak jde dohromady telemedicína a medicína bez hranic?

„Ruku v ruce. Čím dokonalejší je technologie, která telemedicínu pohání, tím lepší je výsledek. Aktuální je to právě pro poskytování medicíny bez hranic.

Tele-medicína to má vlastně ve svém názvu, ve svém genetickém kódu. Přes hranice, na velké vzdálenosti anebo ještě lépe bez limitu na vzdálenost. Od Šumavy k Tatrám, z Norska do Jižního Súdánu, ze Země na Mezinárodní vesmírnou stanici.“

Na loňské konferenci o lékárenství a inovacích ve farmacii a medicíně mě zaujala Vaše přednáška, ve které jste ukázal praktické využití moderních technologií i za minimalistických podmínek při práci ve velmi polních podmínkách. Je zajímavé, že Váš přístup je odlišný od některých lékárnických prezentací, které naopak moderní technologie nezapojují. Je to i mj. důvod, proč jste fandou a podnikatelem v telemedicíně?

„V argumentaci ve prospěch telemedicíny mám výhodu, že jsem ji opakovaně viděl v praxi v podmínkách, které jsou daleko vzdálené standardům funkčního zdravotnického systému.

A právě tam má telemedicína obrovský význam. Není možné, abyste super specialistu dostal přes půl zeměkoule na místo, které je nota bene například sužované válkou.

Ale pomocí vzdáleného přístupu na místo bezpečně přenesete jeho expertízu v naprosto konkrétním případě a můžete cestou místního vykonavatele poskytovat opravdu špičkový přístup na dané podmínky, například na tu válku.

A nemusíme se nutně bavit o rozvojové zemi sužované válkou, živelnou katastrofou anebo epidemií. Podívejte se na třeba jen vzdálenosti v USA.

Když navíc softwarové řešení podpoříte hardwarovým a začnete s telemetrií neboli sofistikovaným měřením zdravotního parametru na dálku a ještě k tomu využijete trendu miniaturizace diagnostických zařízení, máte medicínu třetího tisíciletí.

Abych to uvedl na příkladu. Nákladný a drahý ultrazvukový přístroj dnes pro běžné použití nahradí kapesní sonda připojená na chytrý telefon. Výsledek vyšetření konzultuje odborník tisíce kilometrů vzdálený a lokální lékař získává expertízu, ve kterou by bez takového vybavení a propojení jen těžko doufal.“

A když se podíváme na USA, často se argumentuje, že jde jen o slova, protože telemedicína potřebuje rychlý internet, který právě v odlehlých místech chybí. Na straně druhé na oné konferenci jste ukazoval Vaši zkušenost, myslím, z Jižního Súdánu? Taky asi ne zrovna super internetová velmoc?

„Opravdu záleží na tom, jakou část telemedicíny chcete poskytovat. Pod telemedicínu se vejde vše od jednoduchého vzdáleného přístupu k lékaři na bázi textových zpráv přes webové či jiné rozhraní až po složitý přenos obrazu a velkých dat, která samozřejmě vyžadují robustní přenosovou kapacitu.

Expertízu, kterou můžete přenést dobrou radou byť pomocí videorozhovoru na běžně dostupných komerčních platformách doručíte do Jižního Súdánu v krajní situaci a obrazně řečeno i život pacienta. A na to vám stačí běžné připojení.

Ano, existují stále oblasti bez pokrytí anebo například s rušeným signálem mobilního operátora, protože je to jedna ze strategií ovládání komunikace například během válečného stavu.

Avšak většina oblastí je pokryta někdy kvalitnějším připojením, než o kterém si mohu zdát já u nás doma.“

Váš telemedicínský projekt je úspěšný už delší dobu, ale myslím, že v souvislosti s karanténními opatřeními a aktuální pandemií ještě nabyl na významu (ne, že by už nyní význam neměl). Jeho služby pojištěncům už hradí některé pojišťovny a dá se předpokládat, že se budou další a intenzivněji připojovat. Jaký vliv na využívání podobných technologií a možností má pandemie?

„Současná krize nám ukázala, že vzdálený přístup k lékařské péči může být klíčovým doplňkem pro komplexitu poskytovaných služeb. Především v rovině bezpečnosti, rozumějme ochrany před nákazou zdravotníka od pacienta a naopak.

Upozornil bych, že ‚cena‘ zdravotníka je v době epidemie ještě násobně vyšší z jediného důvodu. Nelze poskytovat zdravotní péči v nemocnici bez personálu.

I ti nejkonzervativnější z nás tohle museli uznat a zcela pragmaticky začali využívat dosud kritizovaná řešení jako je eRecept, eNeschopenka anebo právě vzdálený přístup k pacientovi jako takový.

Jen málo lékařů nevyužilo blahosklonný přístup zdravotních pojišťoven, které úpravou sazebníku vázaného na nouzový stav nabídli lékařům poskytovat vzdálené služby, které do té doby de facto neexistovaly.

Nelze na jednu stranu tvrdit, že telemedicína nemá své místo v moderním zdravotnictví a na stranu druhou tiše tento pro pacienta i lékaře vítaný komfort využívat.“

V Německu je to také velké téma. Zdejší Sdružení svobodných lékařů (sdružuje OSVČ a samostatné praxe) říká, že rychle dosáhne limitů a nemá praktický význam. Vyšetřit na dálku nejde, zabere to více času, protože osobní kontakt prý umožňuje lepší interakci a celkově má prý telemedicína limity, takže se nevyplatí. Co Vy na to?

„Neznám ten případ a tak se k němu nemohu vyjadřovat. Opírám se o fakta, že i ve zmiňovaném Německu telemedicínu ve velkém provozují.

Pokud k ní má nějaké sdružení výhrady, je to jen vítaný prostor pro diskuzi, který může rozvoj celého segmentu naopak urychlit. Kdo se telemedicínou vážně zabývá, netvrdí, že nahradí fyzický kontakt s lékařem.

Naopak může významně tento kontakt rozšířit a obohatit, nechat lékaře, aby se zaměřil primárně na něj namísto administrativních a zejména repetitivních úkonů, a ve výsledku jen podpořit vztah pacienta s jeho registrujícím lékařem.

O tom jsem s kolegy skálopevně přesvědčen a nehledáme v tom nic jiného, než perspektivu posunu hranic medicíny správným směrem.

Kdybych to odlehčil, v momentě úspěšného a plně automatizovaného doručení živé lidské posádky na ISS se zachováním většiny komponent transportní rakety, kdy už nemusí nutně shořet v atmosféře, vzpomínám diskuze o Elonu Muskovi jako o bláznivém snílkovi…

A my se nezabýváme kosmonautikou anebo osídlením Marsu. My chceme pro sebe a naše pacienty kvalitní telemedicínu po vzoru ostatních evropských zemí. Nic víc.“

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®
03.06.2020
Čteno: 18618x
« novější
starší »
RUBRIKY

ISSN 1214-0252, Copyright © 1999-2020, PharmDr. Martin Dočkal
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Toto je mobilní verze portálu APATYKÁŘ®. Neobsahuje kompletní rubriky a možnosti, slouží pouze pro rychlý přístup k aktuálním informacím. Pro plnohodnotné prohlížení zvolte plnou verzi.