RUBRIKY

LÉKÁRENSTVÍ A LÉKÁRENSKÁ PÉČE V ČR A VE SVĚTĚ

APAvision 3 – Nadstandardní služby lékáren (6)

Hosté APAvision 3 – RNDr. Marek Petráš, PharmDr. Kateřina Majznerová, Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, Ph.D., PharmDr. Michala Belasová, PharmDr. Ondrej Sukeľ, MUDr. Alena Miková, PharmDr. Zdeněk Blahuta, MHA<br>FOTO: PharmDr. Martin Dočkal
Foto: PharmDr. Martin Dočkal

Český farmaportál APATYKÁŘ® s dvacetiletou tradicí uspořádal třetí setkání v rámci svého nejnovějšího projektu APAvision. Jedná se o odbornou platformu pro výměnu názorů a zkušeností k tématům z oblasti farmacie a lékárenství, najít shodu a vizi pro další vývoj. Smyslem tohoto think-tanku je dát prostor těm, kteří mají k tématu co říct a posunout obor posunout dál.

Kompletní podcast z celé APAvision je k dispozici na webu projektu.

V pořadí již třetí setkání proběhlo na čistě lékárenské téma Nadstandardní služby lékáren 24. července 2019 opět v prostorách průhonického Parkhotelu. Pozvání lékárníka a provozovatele portálu APATYKÁŘ® PharmDr. Martina Dočkala přijali Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, (ministr zdravotnictví), MUDr. Alena Miková (ředitelka Odboru léčiv a zdravotnických prostředků Všeobecné zdravotní pojišťovny), PharmDr. Ondrej Sukeľ (president Slovenské lékárnické komory), PharmDr. Kateřina Majznerová (Lékárna Na Pekařské, Brno), PharmDr. Michala Belasová (Lékárny BENU), PharmDr. Zdeněk Blahuta, MHA (výkonný ředitel Evropské federace lékárenských sítí) a RNDr. Marek Petráš, Ph.D. (odborný pracovník 3. Lékařské fakulty Univezity Karlovy a provozovatel webu Vakcíny.net).

Vnímání lékárníků

V této souvislosti připomněla PharmDr. Michala Belasová, že nějaká spoluúčast by určitě zachována být měla. Dokumentuje to na množství každoročně vyhozených léčiv, kdy preskripce zjevně neodpovídá reálné potřebě pacientů.

Každopádně se domnívá, že nejde jen o zajištění prostředků, jak farmaceuty zaplatit, ale také jde o to, jak vnímá celý zdravotnický systém farmaceuta:

„Mně nejde jen o to, jestli mi pacient zaplatí za tu konzultaci 200 Kč, ale také o to, jestli náš zdravotní systém bude vnímat toho farmaceuta a přesune nějaké kompetence části primární preventivní péče na něj. A tam ten výkon má potom svůj smysl. Veřejné lékárenství je specifický segment – jednou nás berou jako komerční subjekt a když je potřeba tak nás berou jako zdravotnické zařízení. Ale stále nemáme jasně definováno, kde je vlastně ta role toho lékárníka.“

PharmDr. Martin Dočkal dokumentoval na příkladu deregulovaného švédského trhu, že přístup pacientů není o tom, zda je prostředí regulované či nikoli, ale jak se sami lékárníci prosazují. I přesto, že již 10 let zde existuje konkurence a ne jeden státní řetězec, vnímání lékárníků jako důvěryhodné profese je stále velmi vysoké.

„Ono to možná závisí na tom, jak se ta konkurence v tom lékárenství nastaví. Bohužel, jak v Čechách tak i na Slovensku se 6-10 let zpátky sklouzlo k tomu, že si lékárníci začali konkurovat výhradně věrnostními systémy, cenami a nestejnými doplatky. A já se pak nedivím pojišťovnám ani státu, že lékárny vnímá takovým způsobem, že tam je těch peněz relativně dost, když dokážou bonifikovat pacienta za lékařský předpis, snižovat doplatky apod.,“ myslí si president SLeK PharmDr. Ondrej Sukeľ a doplňuje, že na Slovensku se osvědčil systém jednotných doplatků v lékárnách. To by, podle něj, mohlo vytvořit prostor pro konkurenci lékáren službami.

„U nás se mezi mladými lékárníky vytvořila taková skupina, která má svůj mobilní tým s těmito screeningovými zaležitostmi. A řekněme, že do těch venkovských lékáren, kde je jediný lékárník, který si objektivně sám nemůže dovolit poskytovat takovéto služby přijdou. Udělají tomu marketing a ti pacienti tam dojdou. Ať už jim za to zaplatí ta lékárna, nebo si to zaplatí sami pacienti,“ doplňuje PharmDr. Sukeľ.

PharmDr. Zdeněk Blahuta, MHA k této věci uvedl, že obecný požadavek chtít za služby zaplatit z veřejného zdravotního pojištění vnímá jako určité pokrytectví.

Podle něj se dají výkony rozdělit na ty, které by si pacienti a klienti lékáren měli rozhodně platit sami (např. pomoc při odvykání kouření) a naopak si dokáže představit, že např. u monitoringu glykémie, triglyceridů či kognitivních funkcí, kde jsou dopady do veřejného zdravotního pojištění vysoké, by se v případě, pokud by se připravil dobrý projekt, mohli plátci naopak podílet.

„Já si myslím, že je k tomu nutné přistupovat metodologicky stejně, že není třeba, nebo je vyloženě špatně mít různá kritéria. Tzn. na to, co bychom chtěli ucházet se o peníze ze zdravotního pojištění a na to, co bychom měli, resp. chtěli přesunout na pacienty. A myslím si, že ten regulativ přijde sám. Mě na tom ale děsí ta neochota, nebo ta lehkost, s jakou se ztrácí význam té dispenzace. Protože já jsem přesvědčen, že v dispenzaci v klinicko-farmaceutické péči nebo dispenzaci léčivých přípravků ve veřejné lékárně je ta největší zodpovědnost, ty největší ušetřené hodnoty a že nám tady skutečně chybí to PR,“ dodává PharmDr. Blahuta.

Očkování v lékárnách

Diskuze se však vedla i o tématu, které je v posledních letech aktuální v řadě evropských zemích – kompetence lékárníků očkovat pacienty, především proti chřipce. Toto je doména RNDr. Marka Petráše, Ph.D., který prezentoval velmi obšírný exkurz do oblasti očkování a uvedl zřejmé důvody, proč očkování v lékárnách ano, jaké a proč některé očkování a pro některé skupiny pacientů v lékárnách vyloženě ne.

„Očkování se věnuji dlouho a zpočátku jsem si myslel, že by mělo patřit výhradně do rukou lékaře, popř. zdravotní sestry. Ale s tím, jak sleduji očkování a možnosti, jak ho provádět, tak zejména pokud se týká očkování proti chřipce cítím určitou časovou nedostatečnost pro zvládnutí velkého počtu jedinců. A z tohoto důvodu jsem si začal uvědomovat, že by bylo vhodné ty vykonavatele očkování rozšířit. Samozřejmě možnost přesunout očkování do supermarketů bych zavrhnul hned. Ale ty zkušenosti z jiných zemí, kde k tomu využívají lékárníky ukazují, že tato možnost je na místě.“

RNDr. Petráš si uvědomuje, že to není otázka jednoho dne, ale musí se nastavit standardy poskytování této služby. Odmítá však argumenty, že by šlo o odebírání kompetencí lékařů. Podle něj, především v oblasti očkování proti chřipce, kde je nutné v krátkém časovém úseku proočkovat co nejvíce lidí, je nutné ten tým nikoli nahradit, ale doplnit a rozšířit.

Opatrnost by naopak doporučil u jiných typů očkování, konkrétně cestovních. Podle něj si tato oblast vyžaduje konzultace o tom, které očkování je pro toho daného jedince vhodné, jestli vůbec je vhodné a vyžaduje diametrálně jiný přístup.

Dokumentoval to napříkladu vyhodnocení interakcí, kdy diskutující hovořili o potřebě min. 30 minut. RNDr. Marek Petráš, Ph.D. upozornil, že v případě vyhodnocení očkování na cesty by museli lékárníci nejen doporučit správné očkování, ale oblast zájmu cestovatele vyhodnotit a poskytnout informace mnohem komplexnější. Což považuje za výrazně nad rámec znalostí farmaceutů.

Druhým důvodem je fakt, že cestovatelé obvykle nevyrážejí bezprostředně a mají tak dostatek času se na cestu, včetně očkování, řádně připravit. A tento servis jim poskytnou očkovací centra, která se touto problematikou zabývají.

RNDr. Petráš dále hodnotil i otázku bezpečnosti očkování v lékárnách a uvedl paralelu se zavedením kategorie vyhrazených léčiv. I prosazení této kategorie bylo s odporem lékárníků, podobně jako je tomu nyní v oblasti očkování u lékařů. Domnívá se proto, že by lékárníci mohli tuto oblast uchopit stejným způsobem.

Vzhledem k množství každoročně očkovaných vakcín proti chřipce považuje i diskuze o údajném riziku očkování v lékárnách za výrazně nafouknuté. Samozřejmě by, stejně jako v jiných zemích, předpokládalo toto očkování trénink a edukaci zvládnutí nežádoucích reakcí a v případě, že si lékárník nebude jist, pak vakcínu nepodá.

Každopádně technicky je toto očkování řešeno určitým požadovaným zázemím či nasmlouváním lékaře apod. Navíc nepovažuje za nutné, aby tuto službu poskytovaly všechny lékárny. Každá by se mohla rozhodnout dle svých možností, zda ji nabídne nebo ne.

„Co já bych považoval za ohromný přínos, že když se dnes rozhodnu očkovat proti chřipce, tak nemusím telefonovat nebo objednávat se k lékaři, ten si objedná vakcínu, budu čekat a pak tam znovu přijdu si ji nechat aplikovat. Naopak přijdu do lékárny a v podstatě to očkování může proběhnout téměř ihned. Navíc i z pohledu rizika přenosu jiných infekcí je v lékárna ideální, zatímco u lékaře tato rizika existují,“ myslí si RNDr. Marek Petráš, Ph.D., proč by očkování v lékárnách bylo přínosem.

Podle něj není třeba ani provádět studie proveditelnosti a spolehl by se na to, že když je to realizováno a funguje to v jiných zemích, mohli bychom se spolehnout na tyto zkušenosti.

Podle něj je vysoce pravděpodobné, že pokud půjde o evropskou zemi s obdobnými zvyky jako u nás, tak výsledek může fungovat obdobně i u nás. Stejně tak ale není ani proti provedení pilotní studie, např. za účasti lékaře.

Co se týče formy úhrady očkování, ponechal by stávající systém – tj., pokud je vakcína dle legislativy hrazena, ve stejných situací by ji měl hrazenou dotyčný zájemce i v lékárně.

Jako skupinu, která by určitě v lékárnách neměla být očkována vyloučil děti do 16 (resp. 18) let a osoby zdravotně stigmatizované, které vyžadují větší odbornou pozornost.

Vzhledem k tomu, že se v ČR očkuje inaktivovanou vakcínou, rizika vyplývající z použití živé vakcíny jsou v tomto případě minimální. Samozřejmě předpokládá metodických pokynů pro lékárníky, jak mají postupovat v případě výjimečných situací.

Kompletní podcast z celé APAvision je k dispozici na webu projektu.

Líbí se vám nový projekt odborné platformy APAvision? Staňte se jeho partnerem.

O platformě APAvision

Portál APATYKÁŘ® je dlouhodobě vnímán ze strany odborníků a lidí z farmabranže jako centrum objektivních informací odrážejících reálný vývoj, které rutinně využívají pro svou práci. Jeho jednoznačnou výhodou je nejdelší působení na trhu, od počátku výhradní orientace na farmacii a lékárenství, dlouhodobá znalost trhu a široká síť zahraničních kontaktů.

Jeho informace tak už zdaleka nevyhledávají pouze lékárníci a hlavní hráči na lékárenském trhu, ale i lidé z farmaprůmyslu, advokátních kanceláří specializujících se na fúze a akvizice, lékových agentur či státních organizací a mainstreamových médií.

Nyní propojuje i klíčové hráče z oboru. APAvision je nový projekt portálu APATYKÁŘ® – odborná platforma pro výměnu názorů a zkušeností k danému tématu z oblasti farmacie a lékárenství. Smyslem tohoto think-tanku je dát prostor všem, kteří mají k tématu co říct. Jen tak lze obor posunout dál, najít shodu a vizi pro další vývoj.

Jako český lídr na poli informací o farmacii a portál určující témata, o kterých se mluví se jeho provozovatel rozhodl uvést tento nový projekt. Posouváme farmacii opět dál!

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®
09.08.2019
Čteno: 12373x
« novější
starší »
RUBRIKY

ISSN 1214-0252, Copyright © 1999/2000-2019, PharmDr. Martin Dočkal
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Toto je mobilní verze portálu APATYKÁŘ®. Neobsahuje kompletní rubriky a možnosti, slouží pouze pro rychlý přístup k aktuálním informacím. Pro plnohodnotné prohlížení zvolte plnou verzi.