RUBRIKY

LÉKÁRENSTVÍ A LÉKÁRENSKÁ PÉČE V ČR A VE SVĚTĚ

Komora získává neomezené pravomoce, kritizují polští zaměstnavatelé zákon o profesi lékárníka

Foto: Apteka Centrum Zdrowia

Polské Ministerstvo zdravotnictví představilo návrh dlouho očekávaného zákona o profesi lékárníka. Kromě definice profese přináší mj. i výrazné rozšíření pravomocí profesní samosprávě, tj. Polské lékárnické komoře. Ta by v budoucnosti měla dokonce rozhodovat o jmenování farmaceutů do funkce vedoucího lékárny.

Názor komory podmínkou

Toho se logicky obávají provozovatelé lékáren, zdaleka nejen řetězcoví. Nově by totiž udělení licence k provozování lékáren bylo výhradně v kompetenci komory a bylo by navíc podmíněno i kladným stanoviskem regionální komory.

Provozovatelé se obávají nepatřičného vlivu komory, která by mohla lékárníkům komplikovat získání licence např. kvůli kritickým názorům. Např. podle Konfederace Lewiatan, vlivná zaměstnavatelská organizace, už nyní dává komora najevo jasný negativní a tím pádem neobjektivní postoj vůči nelékárnickým subjektům. O nezávislosti při rozhodování tak nemůže být vůbec řeč.

Není proto přípustné, aby se komora vyjadřovala ke konkrétním lékárníkům a jejich schopnosti vést konkrétní lékárnu. Podobné rozšíření kompetencí komory by z ní mohlo učinit faktického regulátora farmaceutického trhu v Polsku.

Největší pochybnosti u provozovatelů vyvolávají kritéria pro posuzování kandidátů na vedoucího lékárny, která se týkají poskytování záruk řádné praxe v konkrétní lékárně, což může vést k pokusům o „kontrolu“ kandidátů ze strany komory.

Subjektivní názor rozhodne

Podle Konfederacje Lewiatan jsou tomu vystaveni zejména malí a střední podnikatelé, kteří nemají dostatečný vliv na orgány místní samosprávy, aby si zajistili své zájmy. Už nyní se s tím setkávají zejména od sdružení ZAPPA, což je spolek několika provozovatelů lékáren z řad lékárníků, který silně prosazuje své byznysové zájmy, byť se zaštiťuje lékárenstvím.

Návrh zákona požaduje stanovisko komory na kandidáta na pozici vedoucího v konkrétní lékárně, nemocničním lékárně nebo farmaceutické distribuci z hlediska zajištění řádného výkonu profese. Tato podmínka je přitom nezbytná pro získání licence.

Z pohledu svobody hospodářské činnosti se však zaměstnavatelům kritérium, podle kterého se má stanovisko týkat výkonu funkcí v konkrétním subjektu specifikovaném názvem a adresou, jeví jako znepokojující.

Návrh zákona neodůvodňuje, proč se má hodnocení zajištění řádného výkonu profese vztahovat na konkrétní pracoviště a nikoli ke konkrétní osobě. Zákon navíc toto kritérium blíže nespecifikuje, což dává lékárnické samosprávě široký výklad této pravomoci.

Zaměstnavatelé se vážně obávají i na základě zkušeností s legislativou „lékárny lékárníkům“, že to může vést k situaci, kdy o možnosti vykonávat činnost subjektu, který má jinak splněny všechny odborné kvalifikace k výkonu funkce vedoucího lékárníka, budou rozhodovat neobjektivní a subjektivní požadavky a názory.

Konfederace souhlasí s tím, že návrhy nových předpisů týkající se profese farmaceuta jsou velmi potřebné. Avšak některá z navrhovaných ustanovení, pokud budou přijata v současné podobě, mohou mít negativní dopad na podnikání na farmaceutickém trhu a vysloveně protisoutěžní charakter, což je v rozporu s polským i evropským právem.

Obavy, podle zaměstnavatelů, vyvolávají i další navrhovaná ustanovení, mj. nepřiměřené stanovení kompetencí při vedení lékárny ze strany vedoucího lékárníka, omezení role farmaceutických techniků a zavedení uzavřeného katalogu subjektů oprávněných provádět neustálý profesní rozvoj farmaceutů.

Neomezené kompetence

Stejně tak se jeví jako velice zvláštní, že návrh zákona o profesi farmaceuta byl vytvořen pouze ve spolupráci se zástupci Nejvyšší farmaceutické rady Polské lékárnické komory a nezahrnoval zástupce zaměstnavatelů. Lhůta pro veřejné konzultace byla navíc zkrácena pouze na 21 dní.

Zaměstnavatelé u takto zásadního zákona očekávali rozsáhlou spolupráci všech partnerů, aby bylo možné společně vyvinout model farmaceutické péče, který co nejlépe využije odborný potenciál farmaceutů.

Současný návrh však pouze výrazně a neopodstatněně na úkor státní správy rozšiřuje kompetence komory, což povede k tomu, že se lékárnická samospráva stane skutečným regulátorem farmaceutického trhu v Polsku.

Taková praxe není běžná ani v přísně regulovaných zemích, kde je záměrně činnost provozní a kontrolní oddělena. Polský zákon naopak zcela koncentruje moc pod profesní samosprávu, což není zdravé ani z pohledu odborného dozoru.

Komora kritiku odmítá

Polská lékárnická komora však výhrady zaměstnavatelů odmítá jako neopodstatněné. Pokud se jedná o lékárnickou profesi, je logické, že pravidla určují lékárníci a nikoli komerční obchodní subjekty.

Proti rozhodnutí bude navíc možnost odvolání, proto komora nepovažuje za pravdivý ani argument o „nadržování“ lékárnickým provozovatelům. Faktem ale zůstává, že odvolacím orgánem, dle návrhu zákona, je Nejvyšší lékárenský soud (orgán komory).

Podle komory je nutné v Polsku konečně nastavit pravidla jako ve vyspělých zemích, kde rozhoduje odbornost a nikoli komerční zájmy.

Nadstandardní služby

Připoměňme, že zákon o profesi lékárníka mj. zavádí i tzv. farmaceutickou péči a nadstandardní služby v lékárnách. Nepředpokládá však úhradu těchto nadstandardních služeb z veřejných prostředků.

Pilotní program farmaceutické péče byl původně naplánován paralelně s pilotem elektronické preskripce. Nicméně vzhledem k dlouhodobé práci na zákoně o profesi lékárníka, který komplexně upravuje zásady výkonu povolání farmaceuta, včetně farmaceutické péče, nebyl realizován.

Lékárníci rovněž budou muset kvůli zavedení farmaceutické péče zásadně upravit svůj SW. I v tomto případě se však s financováním změn z veřejného rozpočtu nepočítá.

Povinná atestace v rozporu s EU

Jak sdružení ZAPPA, tak provozovatelé síťových lékáren se přece jen v jedné věci shodují. Oba subjekty nesouhlasí s požadavkem na obnovení povinné specializace pro pozici vedoucího lékárníka, který prosazují děkani farmaceutických fakult. Jak uvádějí, Polsko by bylo první zemí v EU, kde platí takový požadavek (to je mylný argument – povinná specializace pro vedení je potřebná v ČR, v jiných zemích takový požadavek neexistuje, je nahrazen praxí).

Podle polských lékárníků-majitelů by zavedení takových předpisů v Polsku představovalo porušení evropské směrnice 2005/36/ES o vzájemném uznávání odborných kvalifikací, a kdyby bylo umožněno, vedlo by to ke zjevné diskriminaci. To ostatně bylo řečeno v průběhu rozpravy ve Výboru pro zdravotnictví v roce 2002, kdy Polsko následně odstoupilo od povinné specializace.

Podle sdružení ZAPPA plní kontinuální vzdělání jednoznačně svou úlohu správně, plní jej i ostatní personál lékárny, nejen vedoucí a jediné, co by bylo potřeba, je přizpůsobit je skutečným potřebám současného lékárenství.

Zcela pak odmítá argument děkanů farmaceutických fakult, že by specializace vedla k vytvoření kariérních postů. Jedna zkouška nemůže rozlišit kvalitu pracovníků před a po ní. Všichni vedoucí lékárníci se kontinuálně vzdělávají a navíc by se dehonestovali lékárníci s dlouholetou praxí, kdy by mladší kolegové jen díky nějaké zkoušce měli být výše odborně zdatnější.

Návrh by tak byl zcela diskriminační a nespravedlivý, což by vedlo k prudkému omezení pracovní síly na trhu. Již dnes se přitom polské lékárny potýkají s nedostatkem lékárníků.

Jak uvádí sdružení, specializační vzdělávání nebylo po roce 2002 zrušeno, je dobrovolné, nicméně zájem o ně je minimální. Velkým problémem je především absolvování odborných stáží, kdy velká část lékárníků žije mimo velká města, kde by je mohli absolvovat, nebo by dokonce museli zavřít lékárnu.

Vzhledem k současnému počtu lékáren by zavírání hrozilo, protože si lékárník často nemůže dovolit dalšího zaměstnance na svůj zástup.

Konečně nechápe ani smysl, že by atestovaný lékárník mohl lékárnu zastupovat při jednání s Národním zdravotním fondem. Řada lékárníků již jedná v rámci celého týmu nyní a není tedy žádný důvod předpokládat, že atestace by jej v této věci lépe připravila.

Tuto informaci přinesl exkluzivně portál APATYKÁŘ®, jediné české zpravodajské médium orientující se více než 20 let čistě na oblast farmacie a lékárenství a základní zdroj informací pro práci profesionálů v oblasti farmacie.

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®
13.08.2019
Čteno: 6909x
« novější
starší »
RUBRIKY

ISSN 1214-0252, Copyright © 1999/2000-2019, PharmDr. Martin Dočkal
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Toto je mobilní verze portálu APATYKÁŘ®. Neobsahuje kompletní rubriky a možnosti, slouží pouze pro rychlý přístup k aktuálním informacím. Pro plnohodnotné prohlížení zvolte plnou verzi.