RUBRIKY

LÉKÁRENSTVÍ A LÉKÁRENSKÁ PÉČE V ČR A VE SVĚTĚ

APAvision 4 – Nedostupnost léčiv – možná řešení v globálním kontextu (3)

Hosté APAvision 4 – Mgr. Filip Vrubel, Mgr. Irena Storová, MHA, PharmDr. Kateřina Majznerová, PharmDr. Miroslava Snopková, Ph.D., Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, Ing. Petr Doležal, Ing. Daniel Horák<br>FOTO: PharmDr. Martin Dočkal
Foto: PharmDr. Martin Dočkal

Český farmaportál APATYKÁŘ® s dvacetiletou tradicí uspořádal čtvrté setkání v rámci svého nejnovějšího projektu APAvision. Jedná se o odbornou platformu pro výměnu názorů a zkušeností k tématům z oblasti farmacie a lékárenství s cílem najít shodu a vizi pro další vývoj. Smyslem tohoto think-tanku je dát prostor těm, kteří mají k tématu co říct a posunout obor posunout dál.

Kompletní podcast z celé APAvision je k dispozici na webu projektu.

V pořadí již čtvrté setkání proběhlo na téma Nedostupnost léčiv – možná řešení v globálním kontextu 3. září 2019, tradičně v prostorách průhonického Parkhotelu. Pozvání lékárníka a provozovatele portálu APATYKÁŘ® PharmDr. Martina Dočkala přijali Mgr. Filip Vrubel, (náměstek ministra zdravotnictví), Mgr. Irena Storová, MHA (ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv), PharmDr. Miroslava Snopková, Ph.D. (2. vicepresidentka Slovenské lékárnické komory), PharmDr. Kateřina Majznerová (Lékárna Na Pekařské, Brno), Mgr. Jakub Dvořáček, MHA (výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu), Ing. Petr Doležal (generální ředitel Benu ČR/Phoenix) a Ing. Daniel Horák (generální ředitel Česká lékárna holding/Viapharma).

Emergentní systém

PharmDr. Martin Dočkal k této diskuzi záměrně přizval vicepresidentku SLeK PharmDr. Miroslavu Snopkovou, Ph.D., aby popsala konkrétní zkušenosti slovenských lékárníků s tímto opatřením (na Slovensku Informační systém pro mimořádně objednávání léčivých přípravků (ISMOL).

Ta potvrdila, že situace před zavedením tohoto opatření byla ve slovenských lékárnách krizová. Jak uvedla, „půlzaměstnanec“ denně se věnoval pouze výpadkům a obvolával distribuční společnosti či známé ve farmafirmách.

Velkým problémem bylo, že se distributoři vzájemně vymlouvali na držitele rozhodnutí o registraci a opačně a lékárna se k přípravku jednoduše nedostala.

Komora proto vyhodnotila a získala data od svých členů, která následně předložila Ministerstvu zdravotnictví. Společně dospěli k vytvoření emergentního systému, aby se pacient ke svým přípravkům mohl dostat. Současně se rozhodlo, že v zákoně bude dána za zajištění přípravku odpovědnost na držiteli.

Po účinnosti zákona se až 95 % dříve nedostupných přípravků náhle objevilo běžně na trhu.

„Navzdory negativním informacím, které zaznívají, hodnotíme tento systém velmi pozitivně, protože minimálně ze své zkušenosti můžu říct, že jsem najednou měla šest hodin na to, abych se mohla věnovat pacientům, anebo dělat další činnosti. A ne obvolávat distribuční firmy a kamarády z farmafirem,“ říká PharmDr. Snopková.

PharmDr. Dočkal se záměrně zeptal i na to, zda v systému nepřibývají přípravky a neztěžuje to práci lékárníků. PharmDr. Snopková uvedla, že oficiální informace o tom nejsou, ale je fakt, že se tam občas objeví výrazně levný přípravek bez zjevného důvodu. To může situaci trošku komplikovat, pokud je pacientů na takovém přípravku více.

Potvrdila také, že jde o standardní objednávku, kterou zajišťují tři hlavní slovenské distribuce a nevidí v tom žádný problém, ani žádnou administrativní náročnost.

Protože v ČR je emergentní systém předmětem hodně silných emocí, bedlivě poslouchala i zástupkyně nezávislých lékárníků v panelu, PharmDr. Kateřina Majznerová, která měla řadu velmi praktických a konkrétních dotazů. Sama si mohla následnou diskuzí s náměstkem ministra řadu věcí spojených s touto připravovanou novinkou objasnit.

Jak uvedl Mgr. Filip Vrubel, zásadní rozdíl je využití e-receptu, což lékárníkům celou objednávku zjednoduší (na Slovensku může existovat listinný recept, který se musí ručně anonymizovat). Výhodou bylo, že se PharmDr. Majznerová ptala přímo na konkrétní situace z praxe, což pomohlo i Mgr. Vrubelovi lépe pochopit některé problematické situace z běžného provozu.

Jedním z oříšků byl případ objednávání jinak receptových léčiv na žádanku pro jednodenní chirurgii, protože emergentní systém je plánován pouze pro receptová hrazená léčiva. Jak uvedl Mgr. Vrubel, není pro tuto situaci systém možné využít a to zcela záměrně:

„Není v tuto chvíli nástroj, jak by žádankové léky mohly být objednány v emergentním systému. Jsou totiž žádanky, které nemusejí být na konkrétního pacienta, tudíž chybí důkaz, že byla vystavena pro reálného pacienta a že se nejedná o fiktivní objednávku.“

Stejně tak opakovaně zdůraznil, že celý systém se uplatní pouze v případě, když selže jinak běžný systém distribuce. Pak bude mít lékárník možnost sehnat přípravek tímto způsobem, aby se k němu dostal.

Důvodem, proč se systém týká pouze receptových léčiv, je fakt, že podle analýzy ministerstva jsou případy nedostupností drtivě pouze u těchto přípravků. I v porovnání s údaji, které zveřejňuje ČLnK vyplývá, že jde o receptové přípravky. Proto se systém týká těchto.

„My nepotřebujeme vyřešit všechno. Tohle není plošný nástroj pro vyřešení všech nedostupností. Tohle je nástroj, kterým, když něco selhává, chceme vyřešit největší část problémů. A to jsou receptové přípravky,“ vysvětluje Mgr. Vrubel.

Zajímavou statistiku prezentovala diskutujícím ředitelka SÚKL Mgr. Irena Storová, MHA, kterou si nechali udělat na základě mediálních zpráv, že existují „spousty pacientů“, kteří nemohou získat svůj léčivý přípravek. Ze statistiky vyplývá, že do druhého dne si recept vyzvedne 81 % pacientů, do tří dnů pak 91 %.

„Když se do tří dnů podaří pacientům vyzvednout svoje léky 91 % z nich, tak to mi úplně nesedí s tím, že to vypadá, že tady půl národa obíhá lékárny a nemůže sehnat léky.“

V případě OTC léčiv uvedla, že podle zjištění se jedná např. o přípravky proti alergii, v drtivé většině jednoduše nahraditelné. V souvislosti s dotazem PharmDr. Majznerové poukázala na nelegální zásobování ordinací (tzv. baťůžkaření), které SÚKL při inspekcích identifikuje. To však není jí zmiňovaný případ.

Mgr. Vrubel zdůraznil, že je rovněž třeba rozlišovat důvod nedostupnosti. Emergentní systém řeší situace, kdy přípravek je na českém trhu, ale z nějakého důvodu se nedostal běžnou distribucí do lékárny. U žádankových léčiv je v drtivé většině důvod ten, že je obecně nedostupný (tj. nejsou na českém trhu).

Pohled distributorů přidal Ing. Petr Doležal, který upozornil, že situace v ČR a situace na Slovensku před zavedením tohoto nástroje, byla výrazně jiná. Na Slovensku byla spotřeba v některých skupinách léčiv až o 70 % vyšší oproti ČR a po zavedení systému najednou „pacienti vymřeli“. Připomněl taky, že na Slovensku bude tento systém rozšířen od příštího roku i na žádanky.

Na to reagoval Mgr. Vrubel, že systém se podobně jako na Slovensku nějak vyvíjí a počítá se s tím, že jej bude podle potřeby a zpětné vazby z terénu po zavedení rozšiřovat či upravovat.

Ing. Doležal prezentoval zkušenosti Phoenix ze Slovenska, kde připravili robustní systém (na Slovensku obhospodařují cca 65 % trhu s emergentními dodávkami). Počet objednávek v tomto systému měsíčně činí cca 8 tisíc, což není nic mimořádného. Jak potvrdil, existují zřejmě výrobci, kteří tohoto systému dočasně zneužívají, např. v případě logistických problémů, ale není to nijak dramatické.

Celkově považuje systém za funkční a lékárny nijak neobtěžující. Lékárny navíc nemusejí mít žádnou smlouvu s distributorem, link na systém najdou na stránkách.

Každopádně podle Ing. Doležala je situace v ČR jiná a za hlavní důvod nepovažuje reexporty, ale problémy ve výrobě. Jako velký naopak vnímá problém, kdy by se mělo v tuto chvíli naplno spustit ověřování léčiv, což může generovat umělou nedostupnost.

Jeho slova potvrdil také Ing. Daniel Horák. Jejich lékárny nejsou na Slovensku napojeny na distribuci jako v ČR a potvrdily problém s dostupností. Po zavedení systému se situace dramaticky zlepšila.

Vyzval současně ministerstvo, aby sledovalo, kolik přípravků tímto systémem u nás půjde, aby nenastala obdobná situace jako na Slovensku, kdy se počet přípravků mírně zvyšuje.

„Tady se dlouhodobě řešil problém s nedostupností léků. Objevil se tu nástroj k řešení – emergentní systém. A slyšíme ze Slovenska, z velkého počtu lékáren i z jejich komory, že je funkční,“ doplnil Ing. Horák.

Kompletní podcast z celé APAvision 4 je k dispozici na webu projektu a rovněž přes Apple Podcast a Spotify.

Líbí se vám nový projekt odborné platformy APAvision? Staňte se jeho partnerem.

O platformě APAvision

Portál APATYKÁŘ® je dlouhodobě vnímán ze strany odborníků a lidí z farmabranže jako centrum objektivních informací odrážejících reálný vývoj, které rutinně využívají pro svou práci. Jeho jednoznačnou výhodou je nejdelší působení na trhu, od počátku výhradní orientace na farmacii a lékárenství, dlouhodobá znalost trhu a široká síť zahraničních kontaktů.

Jeho informace tak už zdaleka nevyhledávají pouze lékárníci a hlavní hráči na lékárenském trhu, ale i lidé z farmaprůmyslu, advokátních kanceláří specializujících se na fúze a akvizice, lékových agentur či státních organizací a mainstreamových médií.

Nyní propojuje i klíčové hráče z oboru. APAvision je nový projekt portálu APATYKÁŘ® – odborná platforma pro výměnu názorů a zkušeností k danému tématu z oblasti farmacie a lékárenství. Smyslem tohoto think-tanku je dát prostor všem, kteří mají k tématu co říct. Jen tak lze obor posunout dál, najít shodu a vizi pro další vývoj.

Jako český lídr na poli informací o farmacii a portál určující témata, o kterých se mluví se jeho provozovatel rozhodl uvést tento nový projekt. Posouváme farmacii opět dál!

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®
12.09.2019
Čteno: 3082x
« novější
starší »
RUBRIKY

ISSN 1214-0252, Copyright © 1999/2000-2019, PharmDr. Martin Dočkal
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Toto je mobilní verze portálu APATYKÁŘ®. Neobsahuje kompletní rubriky a možnosti, slouží pouze pro rychlý přístup k aktuálním informacím. Pro plnohodnotné prohlížení zvolte plnou verzi.