RUBRIKY

LÉKÁRENSTVÍ A LÉKÁRENSKÁ PÉČE V ČR A VE SVĚTĚ

APAvision 4 – Nedostupnost léčiv – možná řešení v globálním kontextu (4)

Hosté APAvision 4 – Mgr. Filip Vrubel, Mgr. Irena Storová, MHA, PharmDr. Kateřina Majznerová, PharmDr. Miroslava Snopková, Ph.D., Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, Ing. Petr Doležal, Ing. Daniel Horák<br>FOTO: PharmDr. Martin Dočkal
Foto: PharmDr. Martin Dočkal

Český farmaportál APATYKÁŘ® s dvacetiletou tradicí uspořádal čtvrté setkání v rámci svého nejnovějšího projektu APAvision. Jedná se o odbornou platformu pro výměnu názorů a zkušeností k tématům z oblasti farmacie a lékárenství s cílem najít shodu a vizi pro další vývoj. Smyslem tohoto think-tanku je dát prostor těm, kteří mají k tématu co říct a posunout obor posunout dál.

Kompletní podcast z celé APAvision je k dispozici na webu projektu.

V pořadí již čtvrté setkání proběhlo na téma Nedostupnost léčiv – možná řešení v globálním kontextu 3. září 2019, tradičně v prostorách průhonického Parkhotelu. Pozvání lékárníka a provozovatele portálu APATYKÁŘ® PharmDr. Martina Dočkala přijali Mgr. Filip Vrubel, (náměstek ministra zdravotnictví), Mgr. Irena Storová, MHA (ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv), PharmDr. Miroslava Snopková, Ph.D. (2. vicepresidentka Slovenské lékárnické komory), PharmDr. Kateřina Majznerová (Lékárna Na Pekařské, Brno), Mgr. Jakub Dvořáček, MHA (výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu), Ing. Petr Doležal (generální ředitel Benu ČR/Phoenix) a Ing. Daniel Horák (generální ředitel Česká lékárna holding/Viapharma).

Emergentní systém

PharmDr. Miroslava Snopková, Ph.D. uvedla, že netvrdí, že tento systém je nejlepší na světě. Ale lepší zatím nevymysleli. A je ráda, že může svůj čas věnovat opět pacientům a ne logistice.

„Vytvořili jsme nějaký systém, nefunguje zatím na 100 %, ale to žádný systém, ale minimálně sehrál tu roli, že farmaceut má toho času více na odbornou činnost. I u nás se ten systém vyvíjí. A možná to, co nyní straší kolegy v Čechách, jaká omezení může přinést, tak se u nás nepotvrdila.“

Na základě vývoje bylo např. změněno, že už nemusí distributor přípravek dovézt i o víkendu či ve státní svátek, ale až následující pracovní den.

Co ale slovenští kolegové budou muset řešit je např. tzv. institut A3 žádostí. Tu může podat výrobce, aby byl jeho přípravek vyřazen z kategorizace a byla mu zrušena úředně stanovená cena. Nicméně tuto žádost je možné stáhnout do tří měsíců, pak znovu podat a tak stále dokola.

Řada firem tak postupuje záměrně, protože firmám za nezabezpečení léčiva přes emergentní systém hrozí pokuta až 1 mil. EUR a překlenují tak např. logistické problémy.

Pokud má držitel podanou tuto žádost, nemá povinnost dodávat přes emergentní systém. Slovenská lékárnická komora proto nyní tyto situace řeší, aby bylo možné institut využívat pouze z objektivních příčin a nemohla jej spekulativně zneužívat.

Diskutovaly se také obavy, které se objevily, že systém může sloužit jako konkurenční nástroj (nezávislá lékárna přípravek běžnou distribucí nedostane, řetězcová navázaná na distribuci ano). Ze své slovenské zkušenosti to jednoznačně odmítl Ing. Petr Doležal.

„Distribuce jednoho kusu je nejdražší způsob distribuce. My na výrobce přesouváme nejenom zodpovědnost, ale i náklady. Pokud by nedodal, pak hrozí pokuta jemu. Je to opravdu drahý a robustní systém, protože ta sankce na konci je poměrně velká,“ vysvětlil Ing. Doležal.

To potvrdil i Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, který uvedl, že zásoby vlastní vždy výrobce a ten musí zajistit, aby se léčivý přípravek dostal k pacientovi, resp. do lékárny.

Mgr. Filip Vrubel uvedl, že české ministerstvo dostává ze Slovenska pravidelný report objednávek přes emergentní systém. Na konkrétních datech demonstroval, že jde skutečně o mimořádný systém. Měsíčně se takto na Slovensku objedná 120-180 druhů léčivých přípravků a jedná se o 6-12 tis. objednávek. Jen samotný Phoenix přitom na Slovensku realizuje 1 mil. objednávek měsíčně.

„Já jsem přesvědčen, že tam bude fungovat ekonomická samoregulace. Náklady na systém platí držitel rozhodnutí o registraci. Pokud by distributor odmítl plnit dodávku lékárně skrze běžnou síť a chce, aby ta objednávka byla učiněna v emergentním systému, tak co to znamená? Vzrostou náklady tomu výrobci.“

Mgr. Dvořáček doplnil, že je také kromě povinností pro držitele rozhodnutí o registraci potřeba dát mu právo zabránit tomu, aby se přípravky, které už jednou do ČR dovezl pro české pacienty, neztrácely. Např. při výrobních problémech, logistických problémech či špatném prodejním odhadu.

PharmDr. Martin Dočkal se zeptal i na to, zda lékárny za tyto objednávky něco platí a zda jde o administrativně náročnou činnost. Oboje PharmDr. Snopková vyvrátila při detailním popisu celé objednávky v tomto systému. Standardně pro lékárnu nevyplývá žádná jiná povinnost oproti běžné objednávce, jedině případná anonymizace receptu (pokud není elektronický).

„U totoho systému neplatí minimální hodnota objednávky. Jednoduše, když ten emergentní lék pacient potřebuje a stojí 20 EUR, tak mi ho dovezou. Tj. je to opravdu nákladné, ale pro výrobce. Co se týče lékárny ani pacienta se nemění nic, ani na ceně ani na doplatku,“ vysvětlila PharmDr. Snopková slovenský systém.

„Já jsem rád, že jestliže paní doktorka Snopková tvrdí, že úkony, které dělají lékárníci na Slovensku nejsou administrativně zatěžující, a zároveň my připravujeme systém, který bude ještě jednodušší než na Slovensku, tak si říkám, kde je sakra ale ta administrativní zátěž a bariéra, když komora říká, že vytváříme administrativně složitý systém? Já ji tam nevidím,“ reagoval Mgr. Vrubel na kritiku některých jednotlivců v ČR.

Mgr. Vrubel detailně popsal celý proces tak, jak je plánován v ČR, kde bude zjednodušen díky elektronickým receptům. Navíc zdůraznil povinnost převzít léčivý přípravek, obdobně jako na Slovensku, jen s tím rozdílem, že lékárna má právo jej do 14 dní vrátit distributorovi, který jí ho dodal. Může jej ale také vydat jinému pacientovi než tomu, pro který byl původně objednán.

Odmítl rovněž informaci, že se za dodávky bude platit 25 Kč, která se v lékárenském terénu objevila, jako naprostý nesmysl. Všechny fixní náklady jdou za držitelem rozhodnutí o registraci.

Ministerstvo se rovněž zavázalo, že provede změnu Cenového předpisu tak, aby pro dodávky přes emergentní systém byla zastropovaná výše obchodní přirážky distributora, aby většina přirážky patřila lékárně.

PharmDr. Majznerová se zeptala na další běžnou situaci v praxi, kdy lékař odešle recept s neplatným kódem přípravku. Přípravky se totiž párují podle SÚKL kódu.

Mgr. Vrubel vysvětlil, že bude možné dodat i jinou velikost balení. Když např. lékař napíše neexistující balení po 30 tbl, systém bude umět zpracovat 20 tbl. Směrem dolů neomezeně, směrem nahoru maximálně do 50 % jednotek lékové formy navíc.

Jeho slova doplnila Mgr. Irena Storová, MHA tím, co v současné době už umí centrální úložiště e-receptů. Např. právě lékařům nabízí registrované balení (tj. ne takové, které neexistuje), barevně zvýrazněné.

Prezentovala následně statistiku důvodů, které stojí za nedostupností. V hlášení byly letos výrobní důvody uvedeny jako důvody nedostatku v počtu 1053, celkem z 1450 hlášení o přerušení a 690 o ukončení dodávek přípravku na trh. Jedná se o počty hlášení, nikoli přípravků. Na počet nenahraditelných léčiv není letošní rok oproti loňskému horší.

Velice se následně podivila nad tím, proč někteří jednotlivci vystupují proti emergentnímu systému a hovoří o totální reformě lékárenství a mají pouze negativní připomínky. I ona si ověřovala situaci na Slovensku a má potvrzeno, že tam lékárníci systém podporují.

Jak uvedla, přála by si, aby se po spuštění našla alespoň nějaká skupina lékárníků, která bude spolupracovat a pomáhat systém vylepšovat.

Kompletní podcast z celé APAvision 4 je k dispozici na webu projektu a rovněž přes Apple Podcast a Spotify.

Líbí se vám nový projekt odborné platformy APAvision? Staňte se jeho partnerem.

O platformě APAvision

Portál APATYKÁŘ® je dlouhodobě vnímán ze strany odborníků a lidí z farmabranže jako centrum objektivních informací odrážejících reálný vývoj, které rutinně využívají pro svou práci. Jeho jednoznačnou výhodou je nejdelší působení na trhu, od počátku výhradní orientace na farmacii a lékárenství, dlouhodobá znalost trhu a široká síť zahraničních kontaktů.

Jeho informace tak už zdaleka nevyhledávají pouze lékárníci a hlavní hráči na lékárenském trhu, ale i lidé z farmaprůmyslu, advokátních kanceláří specializujících se na fúze a akvizice, lékových agentur či státních organizací a mainstreamových médií.

Nyní propojuje i klíčové hráče z oboru. APAvision je nový projekt portálu APATYKÁŘ® – odborná platforma pro výměnu názorů a zkušeností k danému tématu z oblasti farmacie a lékárenství. Smyslem tohoto think-tanku je dát prostor všem, kteří mají k tématu co říct. Jen tak lze obor posunout dál, najít shodu a vizi pro další vývoj.

Jako český lídr na poli informací o farmacii a portál určující témata, o kterých se mluví se jeho provozovatel rozhodl uvést tento nový projekt. Posouváme farmacii opět dál!

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®
13.09.2019
Čteno: 14154x
« novější
starší »
RUBRIKY

ISSN 1214-0252, Copyright © 1999/2000-2019, PharmDr. Martin Dočkal
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Toto je mobilní verze portálu APATYKÁŘ®. Neobsahuje kompletní rubriky a možnosti, slouží pouze pro rychlý přístup k aktuálním informacím. Pro plnohodnotné prohlížení zvolte plnou verzi.