RUBRIKY

LÉKÁRENSTVÍ A LÉKÁRENSKÁ PÉČE V ČR A VE SVĚTĚ

APAvision 4 – Nedostupnost léčiv – možná řešení v globálním kontextu (6)

Hosté APAvision 4 – Mgr. Filip Vrubel, Mgr. Irena Storová, MHA, PharmDr. Kateřina Majznerová, PharmDr. Miroslava Snopková, Ph.D., Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, Ing. Petr Doležal, Ing. Daniel Horák<br>FOTO: PharmDr. Martin Dočkal
Foto: PharmDr. Martin Dočkal

Český farmaportál APATYKÁŘ® s dvacetiletou tradicí uspořádal čtvrté setkání v rámci svého nejnovějšího projektu APAvision. Jedná se o odbornou platformu pro výměnu názorů a zkušeností k tématům z oblasti farmacie a lékárenství s cílem najít shodu a vizi pro další vývoj. Smyslem tohoto think-tanku je dát prostor těm, kteří mají k tématu co říct a posunout obor posunout dál.

Kompletní podcast z celé APAvision je k dispozici na webu projektu.

V pořadí již čtvrté setkání proběhlo na téma Nedostupnost léčiv – možná řešení v globálním kontextu 3. září 2019, tradičně v prostorách průhonického Parkhotelu. Pozvání lékárníka a provozovatele portálu APATYKÁŘ® PharmDr. Martina Dočkala přijali Mgr. Filip Vrubel, (náměstek ministra zdravotnictví), Mgr. Irena Storová, MHA (ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv), PharmDr. Miroslava Snopková, Ph.D. (2. vicepresidentka Slovenské lékárnické komory), PharmDr. Kateřina Majznerová (Lékárna Na Pekařské, Brno), Mgr. Jakub Dvořáček, MHA (výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu), Ing. Petr Doležal (generální ředitel Benu ČR/Phoenix) a Ing. Daniel Horák (generální ředitel Česká lékárna holding/Viapharma).

Tržní podíly, ani veřejná služba nefungují

K emergentnímu systému se závěrem vrátil Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, který uvedl, že zájmem výrobců, stejně jako ostatních je dostat k pacientovi jeho léčivý přípravek. Ať už z etických či ekonomických důvodů. Nevidí proto jediný důvod, když se systém na Slovensku osvědčil, proč by nemohl fungovat v ČR. Navíc se domnívá, že systém zde bude využíván ještě v menší míře než na Slovensku, protože je potřeba klást si otázku, co za nedostupností skutečně stojí.

Díky e-receptu se domnívá, že systém nebude zatěžovat příliš ani lékárny a současně výrobcům pomůže naplnit jejich zákonnou povinnost dodat pacientovi to, co potřebuje.

V tomto smyslu odmítl na poslední chvíli Poslaneckou sněmovnou PČR prohlasovaný návrh, který Senát odmítl. Považuje jej za nekoncepční a vytržený z kontextu, přičemž nepřináší žádnou zásadnější změnu oproti stávajícímu ustanovení o tržních podílech.

„Navíc, my už máme soudní rozhodnutí z Evropy od některých držitelů rozhodnutí o registraci, že se distributoři pokoušeli přes ten systém tržních podílů k lékům dostat v momentě, kdy výrobce potřeboval saturovat potřebu pacientů a soudy to jasně odmítly. Takže je to jen udržování té agonie, která tady panuje a překrytí reálného problému,“ uvedl Mgr. Dvořáček.

Celosvětový problém

Ing. Petr Doležal na závěr diskuze shrnul, že všechna opatření jsou sice hezká, ale řeší pouze situaci, pokud jsou léčivé přípravky na trhu v ČR. Pokud v celé Evropě nebude léčivý přípravek k dispozici a bude nenahraditelný, nemáme řešení.

Situaci přirovnal ke státní rezervě strategických surovin, kdy u léčiv toto neexistuje. Domnívá se přitom, že v ČR je nedostatek zejména proto, že není léčivý přípravek k dostání v Evropě.

S tím souhlasil Mgr. Filip Vrubel a potvrdil, že toto ČR nemůže sama vyřešit. Tendr na strategický produkt si nedokáže u léčivých přípravků představit kvůli počtu potřebných přípravků.

Poslední zkušenost s nákupem strategického léčiva dokumentoval na přípravcích proti pandemické chřipce před zhruba deseti lety. Tehdy bylo ministerstvu vyčítáno, jak málo balení objednalo, nyní je draze likviduje.

„Ta řešení, která jsou v silách státu, jsme se snažili nalézt a v tom zákoně upravit. To jsou řešení v podobě omezení výpadků v důsledku reexportu, omezení nedostupnosti lokální či časové na úrovni toho, že do části lékáren se nedostanou léky přesto, že na trhu jsou. To jsme schopni vyřešit a to v tom zákoně je. Co nejsme schopni vyřešit jsou výpadky na úrovni výroby.“

Ministerstvo chce tyto problémy diskutovat na úrovni ministrů zdravotníctví států EU a aby Evropská komise tuto problematiku řešila. Jedním z řešení je i požadavek, aby výrobci účinných látek sídlili na území EU. Léčivé přípravky jsou strategickým zbožím a EU nemá v současnosti nástroje, aby je měla k dispozici pro své občany.

Mgr. Dvořáček v této souvislosti připomněl nedávné rozhodnutí EK ohledně dodatkových ochranných osvědčení. Právě změna patentového práva je podle něj to, co může originální výrobce z Evropy vyhnat.

„Pokud se trend obrátí a dochází k erozi této legislativy, tak sice možná bude mít Evropa několik málo generických linek navíc, ale rozhodně tu neudrží originální výrobce. A pak je nutné odpovědět si na otázku, co je primárním zájmem. Jestli je to vyrábět v rámci Evropy generika, anebo jestli má zájem o výrobu biologických a unikátních léčiv,“ myslí si Mgr. Dvořáček a dodává:

„Je potřeba si říci, co Evropa chce. Jestli vyrábět to, co se vyrábí ve dvaceti továrnách různě po světě, anebo něco, co je unikátní a vyrábí se v jedné továrně na světě a co není možné v případě výpadku nahradit.“

Mgr. Irena Storová, MHA připomněla, že sice členské státy zavádějí řadu opatření, nicméně nejsou informace, jak se osvědčují. Proto na úrovni EMA, ředitelů lékových agentur, se výpadky již řeší a jednotlivé země si vyměňují nástroje, které používají.

„Buďme upřímní, nastanou situace, které prostě nebudeme umět řešit. Ono pro každého pacienta je výpadek jeho léku problém, ať už je nahraditelný nebo ne. Může ale nastat situace jako např. s valsartanem, kdy celý svět bez ohledu na generika, originály jej mít nebude. My, a trh možná střední Evropy, jsme měli štěstí, že jsme měli výrobce, který měl dodavatele někde jinde, ale zbytek světa ho prostě nemá. Ale ti pacienti se předtím a i potom nějak léčí. Řekla bych, že počet takových výpadků léků, skutečně nenahraditelných, se rovná téměř nule,“ je přesvědčena Mgr. Storová.

Řešení ve strategických zásobách stejně jako Mgr. Vrubel vzhledem k počtu léčiv nevidí.

Ing. Daniel Horák na závěr uvedl, že jsou věci, které ovlivnit nedokážeme, ale pak i ty, které naopak ovlivnit můžeme. Jako příklad uvedl elektronický recept, jehož prosazení trvalo neuvěřitelných deset let. Podobně se již prdlužuje diskuze o emergentním systému. Za vším vidí především extrémně negativistický přístup některých představitelů lékárníků, což zbytečně eskaluje situaci.

Mgr. Vrubel v této souvislosti apeloval na to, jakým způsobem se také informace o výpadku pacientům podávají. Z komunikace pacientů s ministerstvem a SÚKL mnohdy vyplývá, že dostávají nepřesné či zavádějící informace, což následně vyvolá paniku.

„My tady máme nějaký makropohled na nedostupnost, ale pak tu máme i mikropohled, který se týká toho pacienta. A toho nezajímá, jestli lék není z důvodu, že ho nedodal výrobce, nebo že se lékárna není schopna s distributorem domluvit, za jakých podmínek to do té lékárny dodá. Pro toho pacienta je to prostě nedostupné. Často je tak problém nedostupnosti posunut. Je to o komunikaci, jaký druh informace mu lékárník dá a jak mu ji podá,“ upozorňuje Mgr. Vrubel, že je také důležité, jak lékárník informaci o nedostupném přípravku podá pacientovi.

Ing. Doležal potvrdil ze zkušeností Phoenix, že výpadky jsou problémem v celé Evropě a nejsou způsobeny reexporty, ale drtivě z výroby. Na což navázal Mgr. Dvořáček, který uvedl, že sleduje velké oslabení evropského trhu.

To je patrné i na tom, jak jsou řízeny pobočky v jednotlivých zemích Evropy jako celku oproti jiným trhům (Amerika, Asie), nikoli rozdělení mezi východní a západní státy. A to se, podle něj, projevuje v tom, jakým způsobem globální farmaprůmysl přistupuje k Evropě.

Více než tříhodinová APAvision 4 potvrdila, že je dobré sdílet společně informace a zkušenosti, aby se věci pohnuly kupředu. PharmDr. Martin Dočkal poděkoval všem účastníkům za věcnou a konstruktivní diskuzi, která měla spád a přinesla detailní pohled na problematiku nedostupnosti i na zaváděný emergentní systém.

Dopadům protipadělkové směrnice (FMD) na dostupnost léčiv bude samostatným tématem jedné z příštích APAvision.

Kompletní podcast z celé APAvision 4 je k dispozici na webu projektu a rovněž přes Apple Podcast a Spotify.

Líbí se vám nový projekt odborné platformy APAvision? Staňte se jeho partnerem.

O platformě APAvision

Portál APATYKÁŘ® je dlouhodobě vnímán ze strany odborníků a lidí z farmabranže jako centrum objektivních informací odrážejících reálný vývoj, které rutinně využívají pro svou práci. Jeho jednoznačnou výhodou je nejdelší působení na trhu, od počátku výhradní orientace na farmacii a lékárenství, dlouhodobá znalost trhu a široká síť zahraničních kontaktů.

Jeho informace tak už zdaleka nevyhledávají pouze lékárníci a hlavní hráči na lékárenském trhu, ale i lidé z farmaprůmyslu, advokátních kanceláří specializujících se na fúze a akvizice, lékových agentur či státních organizací a mainstreamových médií.

Nyní propojuje i klíčové hráče z oboru. APAvision je nový projekt portálu APATYKÁŘ® – odborná platforma pro výměnu názorů a zkušeností k danému tématu z oblasti farmacie a lékárenství. Smyslem tohoto think-tanku je dát prostor všem, kteří mají k tématu co říct. Jen tak lze obor posunout dál, najít shodu a vizi pro další vývoj.

Jako český lídr na poli informací o farmacii a portál určující témata, o kterých se mluví se jeho provozovatel rozhodl uvést tento nový projekt. Posouváme farmacii opět dál!

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®
15.09.2019
Čteno: 14414x
« novější
starší »
RUBRIKY

ISSN 1214-0252, Copyright © 1999/2000-2019, PharmDr. Martin Dočkal
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Toto je mobilní verze portálu APATYKÁŘ®. Neobsahuje kompletní rubriky a možnosti, slouží pouze pro rychlý přístup k aktuálním informacím. Pro plnohodnotné prohlížení zvolte plnou verzi.