RUBRIKY

LÉKÁRENSTVÍ A LÉKÁRENSKÁ PÉČE V ČR A VE SVĚTĚ

Dánsko čtyři roky po změně – více lékáren, delší otevírací doba

FOTO: Danmarks Apotekerforening

Za čtyři roky od změny zákona o lékárnách stoupl počet lékáren v Dánsku o 56 %. To zvyšuje přístup k lékárenským službám a poradenství k léčivům, ale současně vytváří tlak na jejich ekonomiku – v neposlední řadě na venkově. Proto je třeba změnit ekonomický model, který reguluje zisky farmaceutů.

Nové lékárny, delší otevírací doba

Za posledních pět let bylo otevřeno 176 nových lékáren. Současně se některé lékárny rozhodly prodloužit otevírací dobu, a to jak ve všední dny, tak o víkendech.

V roce 2015 mělo 88 lékáren otevřeno více než 45 hodin týdně, dnes se tento počet zvýšil na 147. Lékárníci se rovněž rozhodli v řadě případů dobrovolně nechat otevřeno déle, než jim přikazuje zákon. V současné době je takových lékáren 307.

V Dánsku je také nyní otevřeno 49 lékáren i v neděli a dalších 49 je pohotovostních.

Kratší čekání

Zkrátila se také čekací doba, v posledních letech více než o polovinu. Zatímco před deseti lety čekal průměrně pacient na vydání své receptu od vyzvednutí pořadového čísla 5 minut, v současné době je průměrná doba čekání v lékárnách 2,5 minuty.

Jedná se o vývoj, který je plně v souladu s ambicemi zákona o lékárnách z roku 2015. Nicméně Dánská lékárnická komora varuje, že nové podmínky a rozšíření počtu lékáren může ovlivnit kvalitu zdravotní péče.

Horší ekonomika

Centrální mechanismus dánského ekonomického modelu se skládá ze dvou prvků – marže a fixní sazba. Celkový výdělek lékáren je však daný a je stanoven ve dvouleté dohodě – tzv. Dohoda o hrubém zisku – kterou uzavírá Dánská lékárnická komora s Ministerstvem zdravotnictví.

První prvek – zisk z marže – stanoví strop toho, kolik mohou lékárny vydělat z prodeje léčivých přípravků a prodeje tzv. produktů volného prodeje (léčiva, doplňky a další produkty prodávané v lékárnách). V roce 2019 činil rámec 2,68 mld. DKK, která je určena na pokrytí nákladů na platy, nájem, údržbu, pojištění, úroky a odpisy atd.

Druhý prvek – fixní zisk – je sazba, o kterou lékárníci navýší nákupní cenu za balení léčivého přípravku. V roce 2019 činil zisk 5,46 DKK/balení (v roce 2015 činil 10,96 DKK).

Lékárníci v posledních letech několikrát překročili ziskové rozpětí. Důvodem je především to, že lékárny nyní prodávají více produktů z kategorie volného prodeje, aby zafinancovaly řadu nově vzniklých poboček, které přispěly ke zvýšené dostupnosti.

Pokud však dojde k překročení dohodnuté výše zisku vyplývající z dohodnutého rámce, dojde ke snížení fixní sazby. Proto došlo opakovaně v průběhu tří let od roku 2015 ke snížení sazby z 10,96 DKK/balení na polovinu (5,46 DKK/balení).

Podle komory venkovské lékárny s větší pravděpodobností vydávají drtivě jen léčivé přípravky, zatímco lékárny ve městech mají větší možnosti pro volný prodej. Je tak stále obtížnější převzít malé lékárny na venkově.

Výpočty komory zároveň ukazují, že pokud lékárny budou i nadále zvyšovat prodej zboží volného obchodu stejným tempem jako dosud, mohlo by být uzavřením ve venkovských oblastech ohroženo až 35 lékáren, protože již nebudou rentabilní pro provoz.

Je však otázkou, do jaké míry jde o validní odhad. Dánsko se drží významně nad průměrem EU z hlediska počtu obyvatel připadajících na jednu lékárnu, což ovlivňuje renatabilitu lékárny.

I přes pokles počtu obyvatel připadajících na jednu lékárnu v posledních letech na cca 11 tis. (v roce 2015 jich bylo bezmála 19 tis.), stále je to významně nad průměrem EU, který činí 3214 obyvatel na 1 lékárnu.

Autor:
PharmDr. Martin Dočkal | APATYKÁŘ®
19.09.2019
Čteno: 14900x
« novější
starší »
RUBRIKY

ISSN 1214-0252, Copyright © 1999/2000-2019, PharmDr. Martin Dočkal
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Toto je mobilní verze portálu APATYKÁŘ®. Neobsahuje kompletní rubriky a možnosti, slouží pouze pro rychlý přístup k aktuálním informacím. Pro plnohodnotné prohlížení zvolte plnou verzi.