RUBRIKY

CO VÁS V LÉKÁRNĚ A O LÉKÁRNÁCH ZAJÍMÁ

Slyšela jsem, že od července 2001 je nějaká změna v očkování, je to pravda?

Od ledna roku 2001 vstoupila v platnost nová vyhláška o očkování proti infekčním nemocem, 439/2000 Sb. V jejím znění se přesněji definují pojmy pravidelného, mimořádného a zvláštního očkování. Významným přínosem je zařazení očkování proti nákazám způsobeným Haemophilus influenzae typu b a očkování proti virové hepatitidě typu B mezi pravidelná očkování.

Očkování proti tuberkulóze

V nové vyhlášce se přesněji definují podmínky, kdy očkovat či přeočkovávat proti tuberkulóze. Významným upozorněním je, že se děti přečkovávají tehdy, kdy jsou ostatní základní očkování dokončena (tj. očkování DTP a MMR vakcínou, OPV, Hib a HepB). Toto ustanovení umožňuje provádět očkování proti TBC ve věku od 2 let (zhruba po 22. měsíci života) do 3 let, pokud tuberkulínový test byl negativní.

Očkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli a Hib

Očkování trivakcínou DTP se podle nové vyhlášky provádí pohodlněji, neboť upravuje délku intervalu mezi prvními třemi dávkami na 1 až 2 měsíce. Přeočkování proti tetanu lze nyní provádět po každých 10 až 15 letech, což plně odpovídá výsledkům dlouhodobých studií týkajících se sledování imunity vůči tetanu získané očkováním, který byly prováděny v různých zemí po celém světě. Rovněž základní očkování monovakcínou vůči tetanu se touto vyhláškou upravuje: druhá dávka se podává po 6 týdnech a třetí po 6 měsících po podání druhé dávky. I když toto schéma očkování zajišťuje vyšší hladiny tetanických protilátek s dlouhodobějším působením než tomu bylo u předešlého schématu (tři dávky podané v časovém intervalu jednoho měsíce), je třeba dbát na dodržení časových intervalů a v praxi uhlídat podání třetí dávky. Mírnou nevýhodou tohoto očkování je jeho časová náročnost, neboť více než 90% sérokonverze je dosažena až po podání 3. dávky, tj. až po zhruba 9 měsících po zahájení očkování (původní schéma zajistilo vysokou sérokonverzi již po 4 měsících).

Úplně nově tato vyhláška zařazuje očkování vůči invazivním onemocněním vyvolaným bakterií Haemophilus influenzae typu b. Schéma očkování je totožné s očkováním DTP trivakcínou, čili je možné očkovat simultánně, tj. podávat monovakcínu vůči Hib jinou injekční stříkačkou a injekční jehlou do jiného místa vpichu než byla podána trivakcína DTP, nebo lze očkovat kombinovanou vakcínou, např. vakcínou TETRACT-HIB. Podávání kombinované vakcíny je pro dítě určitě méně traumatizující.

Očkování proti dětské přenosné obrně

Touto vyhláškou se přesněji definuje kampaňovité celoplošné očkování prováděné v březnu a v květnu a přitom se zachovávají časové intervaly očkování shodné s ustanovením v minulé vyhlášce 48/1991. Zahájení očkování se provádí od 10. týdne věku, nebo-li v březnu u dětí narozených v předešlém roce, a druhá dávka se podává od 18. týdne věku, nebo-li v květnu u dětí narozených v předešlém roce. V této vyhlášce se dále specifikuje podávání poslední dávky ve 13. roce, která se aplikuje v květnu.

Očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám

Nová vyhláška 439/2000 toto očkování nemění.

Očkování proti virové hepatitidě typu B

Nová vyhláška zařazuje očkování proti virové hepatitidě typu B mezi pravidelná očkování. V prvním odstavci se uvádí očkování 2 až 3 dávkami podle příbalové informace. Základní očkování představují vždy 3 dávky vakcíny (týká se všech celosvětově dostupných vakcín). Pouze v některých případech a u některých vakcín se následně doporučuje provádět přeočkování jednou či více dávkami (např. u zrychleného schématu očkování, jako u novorozenců či u osob cestujících do oblastí s vysokým výskytem infekce, nebo u očkování hemodialyzovaných a imunodeficitních pacientů).

Očkování se stává pravidelné pro děti mladší 13 let a dále pro osoby, které mají být zařazeny do pravidelných dialyzačních programů, pro osoby nově přijaté do ústavů sociální péče (s výjimkou domovů důchodců a domovů - pensionů pro důchodce), pro osoby, které měly pohlavní kontakt s osobou infikovanou virovou hepatitidou B nebo s nosičem HBsAg, a pro osoby žijící ve společné domácnosti s osobami s onemocněním virovou hepatitidou B nebo nosičstvím HBsAg. Navíc nová vyhláška zahrnuje do pravidelného očkování rovněž osoby, které se poranily o injekční jehlu a u nichž hrozí riziko možné infekce virovou hepatitidou typu B.

Očkování proti chřipce a pneumokokovým nákazám

Kromě osob trpících chronickými nespecifickými onemocněními dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév a ledvin nebo diabetem, které se již očkovaly dříve podle vyhlášky 48/1991, se tato skupina rozšiřuje i o osoby umístěné v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, domovech důchodců a domovech - pensionech pro důchodce.

Nově je tato celá shora vyjmenovaná skupina zahrnuta do pravidelného očkování také vůči nákazám vyvolaným Streptokokem pneumoniae.

Očkování proti virové hepatitidě typu A

V této vyhlášce je zakotven odstavec, který vymezuje pravidelné očkování vůči virové hepatitidě typu A u těch osob, které se neprofesionálně poranily injekční jehlou.

Zvláštní očkování

Ve vyhlášce 439/2000 se přesně definují skupiny osob, které podléhají tzv. zvláštnímu očkování. Jedná se zejména o osoby, které bývají vystaveny zvýšenému riziku infekčního onemocnění při výkonu povolání. Mezi zvláštní očkování jsou zde zařazena: očkování proti vzteklině, chřipce, pneumokokovým nákazám, meningokokovým nákazám a virové hepatitidě typu B. Škoda jen, že zde není uvedeno také očkování vůči virové hepatitidě typu A.

Další významné změny

a) V nové vyhlášce je vymezeno provádění simultánního očkování, tj. podávání dvou vakcín současně. V případě, že není uvedeno v příbalové informaci jinak, vakcína se podává po 1 měsíci po podání živé vakcíny, po 14 dnech po podání neživé vakcíny a po 2 měsících po podání vakcíny proti tuberkulóze, zhojí-li se předchozí prvotní reakce po očkování.

b) V případě, že prokázané trvalé kontraindikace neumožní dítě očkovat tradiční DTP vakcínou, je možné provést pravidelné očkování acelulární DTP vakcínou (tj. vakcína s acelulární vakcinační složkou vůči dávivému kašli).

c) V případě, že prokázané trvalé kontraindikace neumožní dítě očkovat OPV vakcínou (perorální vakcínou se živými viry dětské přenosné obrny), lze pravidelné očkování provádět s inaktivovanou vakcínou IPV.

Přehled kompletního pravidelného očkování najdete zde.

Tento příspěvek byl připraven ve spolupráci se serverem Vakcíny.net, na kterém nalezenete nejaktuálnější informace o tom, jaké očkování se v daném věku vyžaduje či doporučuje.

Autor: RNDr. Marek Petráš
28.08.2002
Čteno: 10844x
« novější
RUBRIKY

ISSN 1214-0252, Copyright © 1999/2000-2019, PharmDr. Martin Dočkal
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Toto je mobilní verze portálu APATYKÁŘ®. Neobsahuje kompletní rubriky a možnosti, slouží pouze pro rychlý přístup k aktuálním informacím. Pro plnohodnotné prohlížení zvolte plnou verzi.