RUBRIKY

O ZDRAVÍ, ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY

Potraviny a léčivé přípravky – jak se ovlivňují?

Obecné zásady

Účinek podaných léčivých přípravků může být ovlivňován mnoha rozličnými faktory. Tentokrát se zaměříme na to, jaký vliv mohou mít potraviny, které pacient užívající léčivé přípravky konzumuje. Nejčastější případ ovlivnění potravou se odehrává na úrovni vstřebávání léčivých látek z trávicího ústrojí. Obecně lze říci, že léčivo se lépe a rychleji vstřebá, je-li podáno nalačno (=nejméně 30-60 minut před jídlem anebo aspoň 2 hodiny po jídle), potrava často snižuje vstřebání, a tím i účinnost a rychlost nástupu účinku léčivého přípravku. Neplatí to však stoprocentně, existuje mnoho výjimek z tohoto pravidla. Některé léčivé přípravky naopak vyžadují podání zároveň s potravou (např. trávicí enzymy, látky rozpustné v tucích apod.). Podáním léčívého přípravku během jídla nebo po jídle obvykle snížíme podráždění žaludku u citlivých osob. Lze jen těžko ve stručnosti vyjmenovat, která léčiva se mají užívat nalačno a která s potravou. Je třeba řídit se pokyny výrobce v příbalovém letáku, případně se na to zeptat lékárníka.

Mléko, sýry

Potravinou, která ovlivňuje významně účinek některých skupin léčiv, je mléko, a to hned dvojím způsobem. Jednak vysokým obsahem iontů vícemocných kovů, zejména vápníku. Ty se mohou chemicky vázat na některá léčiva (např. tetracyklinová antibiotika nebo tzv. bisfosfonáty používané při léčbě osteoporózy) a touto chemickou vazbou významně snížit nebo zcela vyrušit jejich účinek. Toto platí i pro minerální vody a mléčné výrobky. Proto takové léčivé přípravky zapíjíme nejraději čistou vodou. Druhým mechanismem ovlivnění je zásaditá chemická reakce mléka. Některá léčiva však pro vstřebání nebo aktivaci potřebují kyselé prostředí žaludku. Jsou-li zapíjena mlékem, dochází ke snižování jejich účinku. Mlékem rovněž nezapíjíme tablety nebo jiné lékové formy označované jako enterosolventní, acidorezistentní nebo gastrorezistentní. Jsou totiž na povrchu opatřeny vrstvou, která je odolná vůči žaludeční kyselině a rozpouští se až v zásaditějším prostředí střev. Tato vrstva má za úkol chránit účinnou látku před nepříznivým vlivem žaludeční šťávy. Zapijeme-li takový přípravek mlékem, dojde k jeho znehodnocení žaludeční šťávou, neboť mléko předčasně naruší ochrannou vrstvu. Pro zapití takového přípravku je naopak vhodná kyselá ovocná šťáva nebo čistá voda. U některých přípravků je na zapíjení doporučeno mléko (není to nutná podmínka - pozn. pro osoby, které mléko z jakéhokoliv důvodu nepijí) na snížení případného podráždění žaludku.
Účinnost léčivého přípravku však mohou významně ovlivnit i látky obsažené v potravě tak, že působí na stejném místě v organismu. Typickým případem jsou potraviny obsahující látku tyramin (např. některé aromatické sýry, kuřecí játra, větší množství smetany, jogurty, čokoláda, zvěřina, banány, pivo, některá vína). Užívá-li pacient současně léčivé přípravky proti depresi ze skupiny tzv. inhibitorů monoaminooxidázy, může dojít k prudkému vzestupu krevního tlaku, který může mít smrtelné následky. Na tuto skutečnost má být pacient předepisujícím lékařem předem upozorněn, aby se konzumaci takových potravin vyhnul. V současné době je však snahou používat modernější látky, u kterých toto nebezpečí nehrozí nebo je alespoň minimální.

Antikoagulancia

Opačným příkladem je snížení účinků látek používaných na omezení krevní srážlivosti (Warfarin) potravinami s vysokým obsahem vitamínu K (např. listová zelenina, případně i multivitamínové preparáty s jeho obsahem). Tyto léčivé přípravky, zvané antikoagulancia, mají přesně opačný účinek na krevní srážlivost než vitamín K a vzájemně s ním „soutěží“ na místě účinku. Nemocný užívající antikoagulacia by se měl vyvarovat přílišné konzumace takových potravin, případně by měla být lékařem upravena dávka léčivého přípravku na základě testu krevní srážlivosti.

Grapefruitová šťáva

Jiným způsobem ovlivnění léčivých přípravků potravinami je působení na odbourávání léčiv, které je možné takto urychlit a snížit účinek, nebo naopak zpomalit a účinek zvýšit. V poslední době byl zjištěn účinek působení látek obsažených v grapefruitové šťávě na játra. Zde probíhá chemické odbourávání mnoha léčivých látek, které se stávají neúčinnými a odcházejí z těla. Grapefruitová šťáva však brzdí odbourávání některých léčiv, u nichž pak dojde snadno k „předávkování“, někdy i smrtelnému, při užívání běžných dávek. Jde o mnohá léčiva, z nichž některá jsou dosti často užívána, např. felodipin (Auronal, Plendil, Presid), diazepam, ciklosporin (Consupren, Sandimmun), terfenadin (Lotanax), lovastatin (Apo-lovastatin, Holetar, Medostatin), simvastatin (Simirex, Simgal, Simvacard, Simvor, Vasilip, Zocor), atorvastatin (Sortis, Tulip), buspiron (Anxiron), sertralin (Asentra, Serlift, Stimuloton, Zoloft), klomipramin (Anafranil) a jiné.

Poznámka závěrem

Tato problematika je značně široká a nemohla být zdaleka vyčerpána. Jsou zde uvedeny jen některé typické příklady. Doporučuje se číst vždy pozorně příbalový leták, případně zeptat se lékárníka na možnost ovlivnění léčiva potravou.

Zdroje informací:
1. Databáze AISLP
2. Remedia compendium, 3. vydání, Panax, Praha 1999
3. Lékové interakce OTC, Panax, Praha 2001
29.08.2002
Čteno: 9737x
« novější
starší »
RUBRIKY

ISSN 1214-0252, Copyright © 1999/2000-2019, PharmDr. Martin Dočkal
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Toto je mobilní verze portálu APATYKÁŘ®. Neobsahuje kompletní rubriky a možnosti, slouží pouze pro rychlý přístup k aktuálním informacím. Pro plnohodnotné prohlížení zvolte plnou verzi.