RUBRIKY

O ZDRAVÍ, ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY

Ptačí chřipka – klíčová fakta

V posledních dnech dochází k mírné panice vyvolané možným vznikem pandemie ptačí chřipky v Evropě (respektive v České republice), a proto je třeba připomenout všechny dostupné informace o ptačí chřipce a případně zmírnit úsudek vyvolaný médii.

Co je to ptačí chřipka?

Ptačí chřipka je nákaza způsobená ptačími chřipkovými viry. Přirozenými hostiteli těchto virů jsou výhradně ptáci. Divocí ptáci přenášejí tyto viry ve střevech a zpravidla neonemocní. Ptačí chřipka patří mezi vysoce infekční onemocnění mezi ptáky a může se snadno přenést na domácí ptáky, včetně kuřat, kachen a krůt. Domácí ptáci mohou onemocnět i uhynout.

Může se ptačí chřipkou nakazit i člověk?

Ptačí chřipkou se člověk zpravidla nenakazí, ale přesto bylo již od roku 1997 několik lidských onemocnění touto chřipkou zaznamenáno.

Jak se viry ptačí chřipky liší od virů lidské chřipky?

Viry chřipky, které infikují ptáky se označují jako ptačí chřipkové viry. I když jen chřipkové viry typu A mohou nakazit ptáky, mohou to být všechny jeho známé subtypy. Existují však velmi významné rozdíly mezi subtypy, které mohou nakazit jak lidi tak ptáky. Celkem existuje 16 podtypů HA (hemaglutinin) a 9 podtypů NA (neuraminidáza).

Ptačí chřipkové viry podtypů H5 a H7 mohou mít jak nízkou patogenní tak vysokou patogenní formu, která se projevuje svou závažností onemocnění na drůbeži. Naopak podtyp H9 je známý jen svojí nízkou patogenní formou. Každý z těchto 3 ptačích virů (H5, H7 a H9) se může teoreticky spojit s jakýmikoli 9 povrchovými proteiny neuraminidázy, a tak vzniká 9 rozdílných forem každého podtypu (např. H6N1, H6N2, H5N3 … H5N9).

Chřipkové viry mají 8 oddělených genových segmentů. Segment genomu umožní virům od jiného druhu se navzájem smíchat a vytvořit nový chřipkový virus typu A, pokud viry ze dvou různých druhů nakazí stejnou osobu nebo zvíře. Např. pokud vepř byl nakažen lidskou formou chřipky a současně ptačí chřipkou, viry by se mohly přesmyknout a vytvořit nový virus, který by měl většinu genů z lidského viru, ale hemaglutini a/nebo neuraminidázu z genu ptačího viru.

Takový nový virus by byl schopen napadnout a infikovat člověka a dále se šířit z člověka na člověka, protože by obsahoval jiné povrchové proteiny než ty, které jsou v lidské populaci běžné a vůči kterým se provádí např. očkování. Tento typ větší změny u chřipkových virů typu A jsou známé jako antigenní shifty neboli posuny (tj. změna antigenní struktury). V takovém případě může dojít až ke vzniku pandemie.

Je rovněž možné, že k takovému procesu přeskupení (přetřídění) může dojít i u člověka. Např. jedna osoby by mohla být nakažena virem ptačí chřipky a lidskou formou chřipky ve stejnou dobu. Takové viry by se mohly znovu přetřídit (mutovat) a vytvořit nový virus, který by obsahoval hemaglutinin z ptačí chřipky a další geny z lidské formy chřipky. Teoreticky by viry chřipky typu A s hemaglutininem, vůči kterému by lidé měli jen malou nebo žádnou imunitu, se mohly šířit z člověka na člověka bez většího omezení a vyvolat tak pandemii chřipky.

I když pro člověka nebývá obvyklé se nakazit chřipkou přímo od zvířat, několik sporadických případů takového přenosu bylo již zaznamenáno, a to může způsobit následnou lavinu nových případů šíření zmutovaných virů chřipky mezi lidmi.

Jaké jsou příznaky ptačí chřipky u člověka?

Zaznamenané symptomy ptačí chřipky u lidí se objevují jako typické chřipkové příznaky (tj. teplota, kašel, bolest v krku a bolest svalů) až jako oční infekce (zánět spojivek), pneumonie, akutní respirační onemocnění, virová pneumonie a další těžké a život ohrožující komplikace.

Jak se ptačí chřipka šíří?

Chřipkový virus se z nakaženého ptáka šíří ve slinách, nosních sekretech a trusu. Vnímaví ptáci se nakazí při kontaktu s prostředím, kde se vyskytuje trus, nebo povrchem předmětů s výměšky nakažených ptáků. Největší počet případů ptačí chřipky u člověka byl zaznamenán u lidí, kteří byli vystaveni nakažené drůbeži nebo přišli do styku s kontaminovaným prostředím.

Jak léčit ptačí chřipku u lidí?

Provedené studie naznačují, že léčivo schválené pro léčbu tradiční lidské chřipky by mělo být dostatečně účinné i při léčbě lidské formy ptačí chřipky. Přesto je důležité upozornit, že může dojít k rezistenci těchto virů na daná antivirotika, a tím se jejich účinnost sníží nebo se stanou neúčinné.

Jaké existuje riziko ptačí chřipky pro člověka?

Riziko ptačí chřipky je obecně pro většinu lidí nízké, neboť dominantně postihuje ptáky a nešíří se mezi lidmi (tj. nebyl pozorován dosud žádný přenos z člověka na člověka). Přesto existuje možný přenos z drůbeže či kontaminovaných předmětů na člověka. Důkazem toho jsou zaznamenané případy tohoto onemocnění u lidí v Asii, které si v některých případech vyžádaly i jejich smrt. Proto se doporučuje vyvarovat kontaktu s drůbeží nebo s prostředím, kde se drůbež vyskytovala.

Co je virus ptačí chřipky A(H5N1)?

Chřipkový virus typu A(H5N1), je typický virus ptačí chřipky. Poprvé se objevil u ptáků v roce 1961 v jižní Africe. Podobně jako ostatní viry cirkuluje mezi ptáky po celém světě. Je velmi nakažlivý mezi ptáky a může je dokonce zabíjet.

Vypuknutí chřipky H5N1 mezi drůbeží v Asii postihlo během let 2003 a 2004 celkem 8 zemí (Kambodža, Čína, Indonésie, Japonsko, Laos, Jižní Korea, Thajsko, a Vietnam). Bylo nakaženo více než 100 milionů ptáků. Ti byli buď usmrceni nebo na chřipku zahynuli. V březnu 2004 byla situace uvedena pod kontrolu.

Na počátku června 2004 byl tento typ ptačí chřipky znovu zaznamenán u drůbeže v několika asijských zemích (Kambodža, Čína, Indonésie, Malajsie – první případy, Thajsko a Vietnam). To potvrdilo, že situace nebyla pod kontrolou. Lidské onemocnění touto ptačí chřipko bylo zaznamenáno v Thajsku, Vietnamu a Kambodži.

V roce 1997 byl zaznamenán první případ lidského onemocnění ptačí chřipkou v Hongkongu. Celkem onemocnělo 18 osob s těžkými respiračními komplikacemi. 6 osob zemřelo. Od té doby byly zaznamenány další případy. V poslední době se objevily v Thajsku, Vietnamu a Kambodži během rozsáhlých epidemií tohoto onemocnění u drůbeže. Celková mortalita dosahuje 50 procent. Většina případů tohoto onemocnění u lidí pramenila z kontaktu s infikovanou drůbeží nebo kontaminovanými předměty.

Dosud nebyl jednoznačně prokázán přenos tohoto onemocnění z člověka na člověka. Z důvodu velmi snadné adaptability (tj.mutace) viru se předpokládá, že by mohlo dojít k jeho změně tak, aby se šířil z člověka na člověka. Protože však taková forma tohoto ptačího chřipkové viru zatím neexistuje, předpokládá se, že stávající imunitní ochrana v populaci lidí je buď nízká nebo žádná. To je důvod, proč by se mohl adaptovaný virus na člověka snadno mezi lidmi šířit a mohl tak způsobit pandemii takové chřipky.

Stávající poznatky z Asie ukázaly, že antivirotika s účinnou látkou amantadin a rimantadin nejsou v léčbě ptačí chřipky účinné (virus je vůči nim rezistentní). Naopak účinnými byla antivirotika s účinnou látkou oseltamavir a zanamavir. I tak je třeba jejich účinnost dále prověřit.

Existuje vakcína k prevenci ptačí chřipky H5N1 u člověka?

Dosud proti tomuto viru žádná vakcína neexistuje, i když se na jejím vývoji neustále pracuje. Již v dubnu 2005 byly započaty klinické zkoušky, které měly prokázat účinnost vakcíny u lidí vůči typu A(H5N1). Kromě tohoto se připravuje i vakcína proti typu A(H9N2).

Důvodem, proč není vakcína k dispozici, je skutečnost, že dosud neexistuje taková forma H5N1 (případně i dalších podtypů), která by se šířila z člověka na člověka. Navíc existuje celá řada kmenů chřipky A(H5N1) a není dosud jasné, který by byl pro masivní očkování populace nejvhodnější.

Má význam očkování tradiční chřipkovou vakcínou?

Chřipkové viry typu A infikující člověka (šíří se z člověka na člověka) tvoří podtypy A(H1N1) a A(H3N2). Předpokládá se, že v případě vzniku takového podtypu A(H5N1) ptačí chřipky případně i dalšího podtypu, který by se přenášel z člověka na člověka by měl jistou podobnost s podtypy A(H1N1) a A(H3N2), vůči kterým vakcína existuje. Čím vyšší bude podobnost, tím vyšší bude i účinnost očkování tradiční chřipkovou vakcínou.

To je důvod, proč se toto očkování doporučuje jako prevence nejen před běžnou „lidskou“ chřipkou, ale i před eventuální „ptačí“ chřipkou. Tato úvaha vyplývající z empirických znalostí je více než správná. Navíc s tím souvisí i možné komplikace takové chřipky. Pokud toto očkování neochrání před "ptačí" chřipkou, v každém případě její komplikace zmírní a to především u rizikových skupin (starší osoby, osoby s chronickým onemocnění, děti mladší 2 let atd.).

Příklady ptačí chřipky u člověka

Od roku 1997 byly potvrzené tyto případy nákazy ptačí chřipkou u člověka:

Zdroje informací:
RNDr. Marek Petráš, Vakciny.net
18.10.2005
Čteno: 6778x
« novější
starší »
RUBRIKY

ISSN 1214-0252, Copyright © 1999/2000-2019, PharmDr. Martin Dočkal
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Toto je mobilní verze portálu APATYKÁŘ®. Neobsahuje kompletní rubriky a možnosti, slouží pouze pro rychlý přístup k aktuálním informacím. Pro plnohodnotné prohlížení zvolte plnou verzi.